Spojují je české vlaječky na dveřích i to, že chtějí potvrdit příslušnost domácí kamionové školy do světové špičky. Každý z nich však jede za sebe a v barvách privátního týmu. Zkušenější Loprais, synovec legendárního šestinásobného dakarského šam-piona Karla Lopraise, vyrukuje s novým vozem. Stejný trumf má připravený i Martin Macík, jehož otec dosáhl v roce 2010 svého maxima čtvrtým místem.

Sňatky z rozumu

Zatímco prvně jmenovaný představí na Dakaru premiérově značku Praga, mladší z dobrodruhů pojede s kamionem Iveco. Oba vozy ovšem vycházejí z dřívějších modelů. Tedy v prvním případě z tatry a ve druhém z liazu. „Některé osvědčené komponenty jsme ponechali. Třeba podvozek a nezávislé zavěšení. Oproti tatře jsme udělali změny na tlumičích,“ popisoval pilot Instaforex Loprais Teamu.

Olga Roučková se těší na účast v Tipcars Pražském Rallysprintu. Po prvním svezení ve voze Porsche 997 GT3 byla nadšená, jak je naladěný, akceleruje a zatáčí.
Ollie dostala předčasný vánoční dárek. Bude navigovat porsche

Macík šalamounsky uvedl, že jeho vozidlo je stejné, ale na druhou stranu úplně jiné. „Manuální převodovka i motor Iveco zůstaly. Šasi je ale sedmadvacetkrát tužší. Jiná je tlumicí soustava, což je jedna z možností, jak zrychlit. Karel (familiární označení vozu pozn. red.) má kabinu posunutou dozadu. Při dlouhých etapách to znamená větší pohodlí pro posádku, ale na druhou stranu horší viditelnost,“ vyprávěl člen stáje Big Shock Racing.

Zatímco u Lopraise je změna značky zapříčiněna vstupem nového klíčového partnera Praga se zabývá hlavně výrobou sportovních okruhových vozů u jeho rivala se jednalo o koncepční záležitost. „Liaz je dneska neexistující značka. Bylo potřeba myslet na vývoj a v neposlední řadě i na získání homologace pro další závody. Kdybychom chtěli postavit další liazku, museli bychom jít cestou výjimek, ale rozhodli jsme se jinak. Naše iveco je české auto postavené v sedlčanských dílnách. Je to už devátá generace vozu. Pravidla jsou něco jiného než city fanoušků, kteří by rádi viděli české auto. Chápu je, ale nechtěli jsme balancovat na hraně,“ vysvětlil Macík.

Posádka týmu Ultimate Dakar Racing ve složení pilot Tomáš Ouředníček (vpravo) a navigátor a mechanik David Křípal pózuje se svým závodním monopostem
Ouředníček pojede Dakar ve vlastních barvách. Sní o elitní desítce

Dakaristy čeká po jedenácti jihoamerických ročnících cesta do neznáma. „Jsem přesvědčený, že při stěhování do nové destinace budou chtít organizátoři ukázat, že se stále jedná o nejdrsnější soutěž světa. Proto rozhodně očekávám těžký a tvrdý Dakar,“ řekl Loprais, který během motoristického maratonu oslaví čtyřicátiny. „Nové to ale bude pro všechny. Takhle to bude vyrovnanější, než když se pořád jezdilo stejnými místy.“

Chceme si zazávodit 

Třicetiletý Macík předpokládal: „Saúdská Arábie se bude podobat africkému Dakaru. Nebude se jezdit po úzkých pistách a nesetkáme se s obrovskými dunami jako v Peru. Budou tam spíš menší, ale řekl bych, že o to zrádnější,“ uvedl. „Čekají nás převážně široké pláně. Zhruba tři čtvrtiny trasy povedou po písčitých tratích nejrůznějšího charakteru, ale zamíříme i do skalnatého terénu.“

Pilot kamionu Aleš Loprais pózuje před novým vozem, speciálem Praga V4S
Dakar se vrací ke kořenům. Bude výjimečně těžký, říká Loprais

O ambicích hovoří každý závodník opatrně. „Jedeme si zazávodit a všichni chceme být co nejlepší. Ambice máme vysoké, ale musíme počkat na první etapy. Uvidí se, jak nám to pojede. Za sebe mohu říct, že jsem připravený jako nikdy,“ prozradil Macík, který byl v roce 2018 pátý.

Loprais, jehož nejlepším výsledkem byla na posledním africkém Dakaru v roce 2007 třetí příčka, se netají tím, že se na start nikdy nepostaví jen tak. „Zároveň si ale odpustím silácké řeči . Stát se může cokoliv.“