„Vrchol mojí letošní sezony byl hned na jejím začátku, světový pohár Xterra Czech v Prachaticích. Závodilo se na tratích terénního triatlonu 1,5-34-10 km, a protože to byla první dlouhá Xterra v tomto roce, tak se sešla docela silná mezinárodní konkurence.
I když jsem nebyl rozzávoděný, tak v Prachaticích se mi jelo parádně! Bylo docela horko (vzduch 30°C, voda 26°C), a tak se plavalo bez neoprenu. Z vody jsem vylézal po 27:43 min., a těšil se na kolo.
Depo jsem musel s kolem celé proběhnout a tak jsem měl čas si dát gel. Jelikož jsem si trať projel už dva dny před závodem, tak mě nic nepřekvapilo a šlapal jsem od začátku hodně zostra. První prudký sjezd na 2 km jsem radši seběhl a pak se vždy snažil s někým jet. Kolem říčky Blanice jsem si to vysloveně užíval! Na prvním asfaltu jsem dojel Slováka Kamrlu a jelikož z naší čtyřčlenné skupinky nikdo nechtěl na čelo, tak jsem za to vzal a celý asfalt odtáhl. Do prudkého stoupání za Hlásnou Lhotou jsem vjel rozvážně a celé ho bez problému vyjel. Na kopečku jsem si skupinku přede mnou docvakl. Nad Křišťanovickým rybníkem na delší šotolině jsem spolupracoval s jedním mladším xterákem a jelo nám to parádně. Po louce a kolem vojenského bunkru jsem si radši najel dopředu a zkušeně si vybíral stopu. Na občerstvovače před odbočkou na Perlovice jsem si vzal jeden gel a zapil vodou.
Jinak jsem pravidelně pil svůj koktejl v 0,7 l láhvi (ionťák, 2x40g gel, 4 solné a BCCA tablety). Na vrcholu stoupání mě předjel vynikající cyklista a kamarád Karel Jirák. Nemělo smysl se ho držet - jeho tempo bylo nad moje možnosti (jel o 5:30 min. rychleji). Ve sjezdu před delším šotolinovým úsekem mě trochu zabrzdili dva borci a pak mi kousek odjeli. Hlavu jsem si s tím nelámal a v následném velmi výživném výjezdu na Volovice jsem je i další závodníky postupně předjel, a jel sólo až pod závěrečné prudké stoupání po hřebeni nad Prachaticemi plné kamenů a kořenů. Tady mi jeden závodník, který šel s kolem, galantně uhnul. Já poděkoval a šlapal s maximálním vypětím sil a celou obtížnou pasáž projel. Pak už jen závěrečný skok z panelky do 1,5 m hloubky a hurá po louce a pumtracku do depa.
Celkově ve sjezdech jsem jel svižně ale příliš neriskoval. Velmi jsem ocenil správné nafoukání plášťů - vzadu 1,5 a vpředu 1,4 baru. Tlumily parádně a ve výjezdech měly velmi dobrou přilnavost a nepodkluzovaly, což bylo klíčové. Také jsem byl mile překvapen, kolik lidí mě na trati kola povzbuzovalo. Fakt mi to dodávalo sílu!
V depu na náměstí už byl rachot jako na rockovém koncertě. Rychle jsem přezul, polkl energetickou tabletu a svižně vyběhl. K mému překvapení se mi běželo fakt dobře a tak jsem si docela dával. Pil jsem jen vodu a také se poléval. Spousta diváků kolem trati mě znala a volala moje jméno, a tak mě to hnalo vpřed a já jim za to vždy poděkoval slovem nebo gestem. Ve druhém kole jsem pořádně "přiložil pod kotel", předbíhal další závodníky a vysloveně si svoje utrpení užíval. Sám sebe jsem nepoznával a běžel v parádním laufu! V jednu chvíli jsem v zatočených esíčkách viděl nad sebou Karla Jiráka, který mě povzbudil, že běžím famózně a tak jsem ho začal stahovat. Rozhořel se mezi námi v závěrečném seběhu lítý boj. Když jsem byl od něj asi 50 m, tak Karel zrychlil a odstup se už nezvětšoval, ač jsem se sebevíc snažil.
V "myší díře" v Prachaticích asi 400 m před cílem jsem se mu opět přiblížil ale Karel opět zrychlil. Stále jsem to ale nevzdával a běžel přes svůj limit za ním ze všech sil. Těsně před cílem ale Karel nastoupil a tak jsem doběhl těsně za ním. Závod se mi nadmíru povedl, neměl jsem žádné problémy či už technického a nebo metabolického rázu. Dal jsem do toho všechno. co ten den ve mě bylo. Prostě byl jsem velmi dobře připraven a výborně na závod vyladil.
Celkově včetně kategorie elite jsem finišoval na 63. místě (32. z amatérů) a svoji kategorii M55-59 let jsem vyhrál s pěkným náskokem 11 minut časem 3:12:30 h.
V hlavním závodě startovalo 207 závodníků a závodnic. Třešničkou na dortu bylo, že jsem měl nejrychlejší čas kola a běhu v naší kategorii a plavání jsem měl druhé nejlepší. Bonusem je slot na prosincové mistrovství světa na Havaji. Vše jsem oslavil dvěma pivkami.
V neděli jsem si jako divák užil krátkou verzi XTerry - short track, kde stejně jako v sobotu na dlouhé trati vynikající 2. místo vybojoval náš Lukáš Kočař, se kterým jsem se rád vyfotografoval a byl vidět i v televizi.“
