Nebudeme si ale povídat o něm, k rozhovoru jsme pozvali jiného Karla. Oproti té prvotní asociaci je rozdílů přece jenom víc: „Karlos“ Horký se narodil v Příbrami, od své profese nezběhl k Apačům a neboxoval za klub Saxonia, nýbrž se věnuje boxu thajskému ve Spartaku Žebrák. No a namísto pověstné opakovačky od puškaře Henryho má florbalovou hůl, s níž střílí góly jako kapitán králodvorského florbalového týmu.

Jak jste se k profesi zeměměřiče dostal?

Studoval jsem ji na průmyslovce v Příbrami, kde je obor stavební geologie a ekologie. Vlastně byla prvotní ta ekologie, k přírodě mám hodně blízko. Geodézii jsem studoval ještě na Západočeské univerzitě v Plzni, ale pak jsem se rozhodl, že se jí budu raději rovnou živit. Nechci, aby to vyznělo nějak povýšeně nebo neuctivě k našemu školství, ale vycítil jsem, že bych sice mohl získat větší teoretický základ, ale pro reálnou praxi už by to velký přínos nemělo.

Přibližte laikům, co je to za práci…

Je pestrá, kombinuje měření v terénu s úředničinou v kanceláři. Je v tom velká dávka odpovědnosti za správně provedenou práci. Plus ta podnikatelská ekonomická byrokratická administrativa. Tu nemám v oblibě. Raději jsem v terénu. Ani tam to ale není vždy pohoda. Měření ve vedrech, co byla nedávno, nebo naopak v mrazech dá zabrat. Ne každý u takové práce vydrží.

Vraťme se ke sportu. Kde jste začal s florbalem?

Karel Horký jako boxerNa základní škole v Jincích, kde jsem vyrůstal. Celkem mi jdou i jiné sporty, ale s florbalem jsem dosáhl na výkonnostní soutěžní úroveň. Po základní škole jsem hrál za Red Dragons Hořovice. V sedmnácti letech jsem měl střídavý start v pražském celku Start98, o rok později mne testoval extraligový Tatran Střešovice a pak i Sokol Královské Vinohrady. K angažmá ale nedošlo, a tak jsem zamířil do nedalekého Králova Dvora. Tam jsem našel skvělou partu. Hráli jsme finále české Národní ligy, brali stříbro na turnajích Berlin X3M OPEN a Lumberjack Cup v bavorském Rohrdorfu. Rádi bychom už konečně postoupili do první ligy, přestože to znamená více cestování. Klub i fanoušci by si to zasloužili.

Jste kapitán týmu. Jaká je to role?

Trenér mne navrhl a hráči odsouhlasili. Dílem kvůli věku a snad i pro poctivý přístup k florbalu, o který se snažím. Kapitán by měl jít příkladem. Také jsem jakousi spojkou mezi trenéry a hráči. No a za tým komunikuji s rozhodčími. I když takové dohadování a smlouvání nemám rád, raději se věnuji hře

A thajský box je kompenzací bezkontaktního florbalu?

Je víc než to. Pokud kompenzace, tak spíš určité pohybové jednostrannosti florbalu. Navíc ten už dávno není bezkontaktní. Můj první trénink v Žebráku dohodl „Pejsek“ (donedávna brankář králodvorských florbalistů, klubová legenda Tomáš Novák – pozn. redakce). Trenér Jan Landa se kromě specializace v thajském boxu věnuje i komplexní kondiční přípravě. Pracujeme na rozvoji a zpevnění celého těla. Dává zabrat třeba i hokejistům NHL během letní přípravy. No a to se mi zase zpětně úročí ve florbalu.

Stanete se tedy i bojovníkem Muay Thai?

Dokud budu hrát soutěžně florbal, tak ne. Tréninky časově koordinovat zvládám, zápasy v obou sportech by se ale překrývaly. V perspektivě je také stavba domu, založení rodiny. Takže to pro mne zůstává kondiční záležitostí. Ale jak se říká – nikdy neříkej nikdy.

Petr ŠIKOLA