Začněme u A-týmu, po výsledkově rozkolísané zimě přišly v jarní části značně lepší výsledky a posun do TOP 4. Nebylo pak vypadnutí v předkole 2:0 na zápasy zklamáním?
O zklamání se asi s ohledem na play-off mluvit dá, chtěli jsme určitě dál než do osmifinále, jenže budějovický Pedagog nás skutečně školil. V sérii lepší určitě nebyl, dokázal ale zužitkovat naše zaváhání a chyby, k nimž se dá přičíst i neproměňování šancí. Sezonu ale přesto hodnotíme kladně, povedlo se nám udělat pořádný kus práce a tým vrátit zpět do 1. ligy, kam určitě Kelti patří.

Co bylo za touto výsledkovou změnou? Měly na to tak velký vliv příchozí posily anebo si lidově řečeno tým prostě konečně sedl?
Kombinace několika faktorů, k nimž samozřejmě patřilo posílení týmu před jarní částí, které se ukázalo jako velmi prospěšné zejména u Martina Kohouta a Marka Krbce. Kluci z hokeje, se kterými jsme počítali, nakonec v podstatě až na pár utkání nenaskočili, kvůli zdravotním problémům. Zároveň jsme na jaře už i trošku věděli do čeho po podzimu jdeme a myslím, že soupeři nás právě po ne úplně vydařeném startu nebrali úplně vážně.

Jak už jste zmínil, na jaře posílili tým hráči jako Martin Kohout, či navrátilci Marek Krbec, Lukáš Hampl a Daniel Procházka. Můžeme pro podzim očekávat nějaké změny v kádru?
Tento podzim pojedeme určitě v obdobném režimu jako vloni. Výpadky hráčů v základní sestavě se budeme snažit zaplnit z vlastních zdrojů z juniorky, která bude početně velmi silná a hráči už vloni prokázali, že na první ligu mají. Sestava by se měla hodně podobat té z jarní části, kdy se k týmu připojí již nastálo jak Marek Krbec, tak Martin Kohout. Otázka u „hokejek“ Hampla s Procházkou je v jejich možnostech kombinace tréninků a zápasů hokeje, hokejbalu, pracovního a studijního vytížení. Na druhou stranu v podzimní části moc nepočítáme se služebně staršími a zkušenými hráči Ondrou Benešem a Vaškem Urbanem. Prostě omlazovací kůra spojená s otloukáním mladých hráčů nám dává stále smysl, je otázka, jak to kluci budou mít s chutí se poprat o sestavu v áčku.

V předsezonním rozhovoru jste si osobně přál postup do vyřazovacích bojů, což se nakonec povedlo. Stane se z tohoto „přání“ do nadcházející sezony povinný cíl?
Jiný cíl než play-off je nesmysl…

Juniorům vyvrcholí letní příprava na konci srpna společným soustředěním s dorostem, čeká něco podobného i na A-tým?
A-tým určitě letní soustředění nečeká. Není na to nyní časový prostor a počet hráčů není dostatečný. Za společnou akci by se dal považovat srpnový Kapr Cup, kam chceme vyrazit v kombinaci více týmů Keltů.

Přesuňme se už plně ke kategorii juniorů. Jak hodnotíte uplynulou sezonu? Jaký pokrok udělal téměř totožný tým za dva roky své existence?
Loňská sezona se asi jinak než kladně hodnotit nedá, stejně jako pokrok jednotlivců i celého týmu. Trošku si troufám tvrdit, že juniorce hodně pomohlo spojení tréninků s áčkem, kdy spousta situací byla najednou ve větší rychlosti a s tlakem na rychlejší rozhodování. Navíc jsme měli k dispozici v podstatě tři silné pětky, i když to tak podle bodování nevypadalo. Gól mohl dát prakticky kdokoli z týmu a někdy to rozhodování koho nasadit v klíčových okamžicích bylo pro nás trenéry hodně těžké. Progres týmu byl výrazný, hodně k tomu přispěli i lídři Matěj Taufer s Martinem Maršounem, na které jsme se mohli opravdu spolehnout.

Po velmi vyrovnané semifinálové sérii jste ve finále na výborné výkony bohužel nedokázali navázat. Čím to bylo? Jak se obě série od sebe lišily?
Každá série v play-off byla jiná a na každou jsme se i jinak připravovali. Třinec byl dobrým vstupem, kdy jsme se opravdu chtěli vypořádat s loňskou porážkou. Série s Ježky (Heřmanův Městec) bylo něco, na co se bude krásně vzpomínat. A to jak na hokejbal jako takový, tak lidský přístup soupeře a samozřejmě dramatické chvíle, které letos patřily více nám. Finále s Ústím? Možná budu alibista, ale soupeř byl sebevědomější, do finále lépe připravený a rovněž fyzicky vyspělejší. Vyhrál zaslouženě, my se snažili neprodat kůži lacino, ale sportovně jsme na Ústí prostě neměli.

Tým opouští už zmíněné dvě velké opory – v útoku kapitán Matěj Taufer a v obraně Martin Maršoun. Jak moc citelná změna to pro tým bude? Jak na ní plánujete reagovat?
Řekněme si to jinak. Tým opouští „pouze“ dva hráči. Sice klíčoví v uplynulých dvou letech, ale do juniorky se papírově posouvá osm dorostenců. Takže prostoru na reakci bude stále ještě dost, především v podzimní části a kostru týmu máme v podstatě po dvou letech hotovou. Je na čem stavět a já věřím, že to sebevědomí z letošní jarní části se přenese i do sezony následující, kdy budeme začínat od nuly.

Oproti minulým sezonám bude mít juniorka více než dostatek kmenových hráčů. Jakým způsobem plánujete zapojovat dorostence do tréninků a zápasů?
Se zapojováním dorostenců počítáme v okamžiku, kdy budou mít chuť se o místo v juniorce poprat a kmenoví hráči si začnou „ulevovat“ nebo to jednoduše flákat anebo klesne jejich výkonnost. Uvidíme, je na každém hráči, jak k sezoně přistoupí. Jak už jsem zmiňoval, začínáme zase od nuly, a jestli má někdo nějaké medaile z letošního června nebo července je mně osobně opravdu úplně jedno.

Jan Havel