Na dotazy Deníku odpovídali amatérští jezdci Jakub Škoda (27 let, Zdice) a Jakub Drábek (25 let, Tihava).

Každý jezdíte na motorce, ale přece jen se nejedná o stejné závody.

Škoda: Jezdím Enduro Cross country, což jsou vytrvalostní závody na sto minut.

Drábek: Mám motokros. Rozdíl je především v tom, že se nejezdí na výdrž, ale závody jsou kratší a ostřejší.

Kdy jste vlastně poprvé přičuchli více k vašim závodním sportům?

Drábek: Asi tak před čtyřmi roky. Byl jsem se jednou jen tak svézt v lese a zjistil jsem, že je to dobrý adrenalin.

Škoda: Já to mám jedenáct let zpátky. Začínal jsem v patnácti na motokrosové motorce. Samozřejmě už v devíti letech jsem to zkoušel na Babetě, Simpsonu a tak.

Většina závodníků včetně autosportu je známá tím, že se odmalička nějakým způsobem lidově řečeno hrabou v motorech, mění nastavení, vylepšují výfuky. Máte to také tak?

Škoda: Hrabání v motorkách začalo v nějakých třinácti letech.

Drábek: Mám to asi podobné, protože brácha je automechanik, takže jsem tam s ním pořád něco kutil.

Zkoušeli jste i jiný sport?

Drábek: Hrál jsem fotbal a hokej. Ale před čtyřmi lety mě začal lákat právě motokros, kde jsem mohl jezdit sám na sebe. Začalo mě to hodně bavit a k těmto dvěma sportům už se nevrátím. Po úrazu jsem navíc celý zlámaný, takže už to nemohu pořádně hrát.

Škoda: Byl to freeride nebo downhill na kole. Jezdil jsem to ale chviličku, řádově dva až tři roky. Bylo to ale také o adrenalinu.

Co vůbec potřebujete k tomu, abyste mohli jezdit?

Škoda: Kromě motorky je to spousta komponentů. Začíná to helmou, krunýřem, chrániči loktů, kolen, pokračuje boty, brýle, rukavice.

Drábek: Hodně záleží na kvalitě. Já jsem se rozbil a zachránilo mě, že jsem měl kvalitní helmu. Ta byla karbonová v původní částce deset tisíc korun. Nelze na tom šetřit, protože pak jsou věci, které jsou levné, ale třeba helma za patnáct stovek je těžší a praská.

Když jste se zmínili o tom zranění. Je ten sport nebezpečný, máte strach nebo spíše respekt?

Drábek: Já jsem právě začal, neměl strach a neuměl jsem to. Kvůli tomu jsem na to doplatit, že jsem se rozsekal a letěl vrtulníkem do vojenské nemocnice. Zachránila mě právě ta výbava. Pak jsem si našel trenéra Radka Dvořáka, který se mě ujal a díky jemu jezdím bezpečně, zlepšuju se. Musím mu poděkovat.

Škoda: Strach a respekt tam určitě musí být, protože jinak by se člověk zabil (směje se). Když jezdíte, tak ale strach nemám, beru to jako sport a adrenalin. Respekt ale určitě ano.

Kde vůbec trénujete?

Škoda: Všemožně, kde se dá. Samozřejmě na uzavřených tratích.

Drábek: My teď jezdíme nedaleko do Zaječova nebo Podluh. O víkendech máme buď závody a když nejsou, tak jezdíme trénovat někam dál. I do jiných krajů, abychom si vyzkoušeli jiné tratě. Tréninky se platí, většinou jsou to dvě stovky za trénink. Tady je finančně náročné hlavně přemístění. A také je vše časově náročné.

Zmínili jste Podluhy, jezdíte na tamní memoriál?

Škoda: Pana Krause jsem znal osobně, bohužel zemřel, nyní se jel jeho memoriál podruhé. Nejel jsem na něj kvůli úrazu kolene.

Drábek: Loni jsem jel.

Jaké jezdíte kubatury?

Škoda: Jak jsem říkal, jezdím enduro, je to kubatura 450 a třída E2.

Drábek: Jezdím Hobby MX1, je také čtyřistapadesátka. My jsme si nedávno koupili s Kubou stejné motorky. Rozdíl je jen v tom, že on jezdí enduro a já motokros.

Na jaké soutěže se můžete přihlásit?

Drábek: Do Hobby, teď si ještě dělám licenci C, což je o něco výše. Pak jsou ještě licence B a A, ale tam nemám šanci. Jsou tam rychlí jezdci, trénují snad třikrát denně, není to možné stíhat. To už pro nás není.

Máte sen se dostat do vyšších soutěží?

Škoda: Nevím. Je to strašná dřina, stojí to spoustu času a financí. Mně stačí, když v těch „hobíkách“ budu někdy na bedně.

Dalo by se říci, že jsou to závody krajské úrovně?

Škoda: Ano, je to na krajské úrovni. Dá se tam startovat s licencí i bez ní. Kraje jsou otevřené, jezdíme i do Plzeňského nebo třeba Libereckého kraje.

Prozraďte plány na letošní rok?

Drábek: Jelikož jsem si koupil novou motorku, stálo to nemalé finance, tak bych chtěl být do desátého místa ve své kategorii. Když se takto budu umísťovat, tak mi to stačí. Jezdím přece jen čtyři roky, tak budu za desátá místa spokojen.

Škoda: Plány jsou velké, člověk má velké oči. Ale myslím si, že mi budou stačit čtvrtá, pátá místa.

Jezdíte se dívat na závody třeba do Lokte nebo spíše sledujete ty nejlepší v televizi?

Škoda: Hodně málo. Spíše v té televizi. Nemám moc času jezdit se dívat na republikové závody.

Drábek: Není čas, pořád ve chvílích volného času trénujeme. Kdysi jsem chodil s tátou na rallye, ale to opadlo.

Kde vás diváci z našeho regionu mohou vidět na vlastní oči?

Drábek: Jak jsme říkali, na Memoriálu Bohumila Krause v Podluzích. Určitě na Slapech.

Škoda: Kromě těch závodů, co zmiňoval Kuba, tak spíše ještě na Plzeňsku.