Pověst o Pešíkovi vypráví, že roku 1158 se český kníže Vladislav II. zúčastnil se svým vojskem bojů v severní Itálii na straně německého císaře Friedricha Barbarossy proti odbojným severoitalským městům. V jeho vojsku byl i vladyka Diva se svým zbrojnošem Pešíkem. Diva byl v boji u Milána těžce zraněn a dostal se do zajetí, kde byl přikován ke svému zbrojnoši za nohu. Aby umožnil svému pánu útěk z vězení oknem, odřízl si Pešík dobrovolně svoji pravou nohu v koleně. Útěk šlechtice se podařil. Když se velitel nepřátelského vojska dozvěděl o této události, považoval to za hrdinství a šlechetnost a přikázal, aby byl Pešík pečlivě ošetřován. Po uzdravení mu byla dána milost a byl propuštěn na svobodu. Podařilo se mu dostat zpět do svého bydliště a Diva ho za jeho obětavost odměnil tím, že mu daroval komárovské panství a přimluvil se u krále Vladislava o jeho povýšení do rytířského stavu. Jako erb obdržel uříznutou okovanou nohu s ostruhou. Tento znak používal celý rod Pešíků, který sídlil v Komárově téměř 450 let. Rychlý úpadek rodiny Pešíků pravděpodobně souvisel s duševním úpadkem jednotlivých členů rodu. V roce 1601 byl majetek prodán Jindřichovi Ottovi z Losu.

Komárov i jeho okolí je úzce spjat s dobýváním a zpracováním železné rudy. Z mnoha dohadů, kde byly počátky bývalé komárovské huti, považované za nejstarší české železárny, je možné označit prostor Mrtník – Neřežín, ve kterém měly komárovské železárny svůj původ. Letopočet 1463 je dosud nejstarším známým historicky doloženým datem o vzniku samotného komárovského závodu. To už musel být uceleným hutnickým objektem s těžením rudy, tavicí pecí, zkujnírnou, zpracováním kujného železa na polotovar a s pomocnými dílnami. Vznik komárovských železáren je spojován i s počátkem dolování na Dědově hoře (Jedová hora) kolem roku 1460. Pro tento letopočet existuje zpráva i z historického ústavu Čs. akademie věd.

V hutnictví byli zapojeni i Pešíkové. Pro jejich časnou hutnickou podnikavost svědčí též letopočet 1527 na štítu bývalé staré slévárny komárovských železáren, předtím vysoké peci. Byla to zřejmě polovysoká pec, předchůdkyně vysoké pece číslo 1, v komárovské krajině známé „dýmačky“. Po vodě byla první pec „hořejší“ na místě pozdější staré smaltovny, proti nynější poště (bývalý Drumel). Další pec „prostřední“ stála na místě bývalého Lidového domu (nynější Kulturní dům), proti bývalé bratrské pokladně (později zdravotního střediska).

Jestliže si havíři zbudovali již před r. 1344 v Mrtníku kapli, bylo toto místo, nebo jeho nejbližší okolí střediskem a východiskem původní železářské činnosti v komárovské oblasti. Napovídá tomu též zpráva kronikáře Marka o železářské huti „Za skalkou“ (později hamr) a zprávy o škole v Mrtníku ze XIV. století, k níž patřily všechny okolní obce: Hvozdec, Chaloupky, Ptákov, Neřežín, Hrachoviště, Malá Víska, Kleštěnice, Komárov a Osek.

Turisté půjdou po trasách spjatých s rodem Pešíků

A právě některá z těchto zmiňovaných míst mohou účastníci Pešíkova pochodu navštívit! Pro milovníky turistiky jsou připraveny čtyři pěší trasy v okolí Komárova (13 – 18 – 24 – 28 km), včetně míst, která jsou úzce spjata s rodem Pešíků i s dobýváním železné rudy. Od roku 1997 je pochod doplněn o cyklotrasy, které se každoročně obměňují a cyklisté vyrážejí na trasy od 35 km do cca 100 – 120 km. V letošním roce jsou trasy směrovány jihozápadně od Komárova, dvě nejdelší (80 a 100 km) vedou převážně kolem CHKO Brdy směrem na Příbram.

Účastníci pochodu se mohou vydat na pěší nebo cyklotrasy od 7 do 10 hodin z areálu komárovské sokolovny. Sběratelé razítek mohou do svých zápisníčků kromě pešíkovského razítka získat na pěších trasách ještě další čtyři z kontrol. Nejvýznamnější kontrola je ta „poslední“ – na vrcholu hory Jivina, kde je každoročně připravena vědomostní soutěž. Cíl je opět v komárovské sokolovně (do 17 hodin), kde na účastníky čeká čaj, oplatka a pamětní list.

Tradiční termín pro Pešíkův pochod je 8. květen. Kvůli COVID-19 však musel být pochod tento rok v květnu zrušen. Náhradní termín, který byl organizátory pochodu vybrán, je opět spjat se státním svátkem – 28. září – Den české státnosti. Všichni příznivci pohybu, pěšího nebo na kole, kteří chtějí poznat Komárov a jeho blízké i vzdálenější okolí, jsou srdečně zváni!

Přestože je i v současných dnech situace s COVID-19 napjatá, věříme, že se pochod zdárně uskuteční! Jedná se o „venkovní“ akci, přesto se může stát, že se někteří budou pohybovat i ve vnitřních prostorách sokolovny, takže: roušky s sebou!

Za oddíl turistiky Sokola Komárov zve všechny Olga Kleknerová.