Málokdo ví, že Praha se ucházela o pořadatelství olympiády v roce 1924. Vyhrála však Paříž, kam se vydalo celkem 133 sportovců z mladého státu Čechů a Slováků, který fungoval jen necelých šest roků.
Právě v Paříži získal gymnasta Bedřich Šupčík první zlatou medaili pro Československo a právě tady startoval i tým vodních pólistů. Jeho součástí byl také František Kurka, tedy dvacetiletý kluk, který před sebou měl hezkou kariéru ve Spartě, s níž získal tři mistrovské tituly.
„Tehdy byla ještě v pólu u nás dost velká konkurence, ale Sparta, kde hrál i můj strýc Matěj, měla skvělý tým a úžasnou partu kamarádů. V Paříži museli hrát také výborně, vždyť skončili šestí. Pro české vodní pólo to je dodnes neopakovaný úspěch a plaketou na zdi našeho domu jsem chtěl tenhle úspěch připomenout dalším generacím,“ říká Michal Kurka.
Jeho otec František byl v roce 1935 vyznamenán státem za vynikající sportovní výsledky. Za války měl na kahánku, hledalo ho totiž gestapo. Ukryl se ve Vráži u Berouna a tam, na samotě, bokem všeho dění se štěstím gestapákům unikl.
Jako náčelník Sokola měl i po skončení aktivní činnosti na starosti organizaci vodních sportů, kterým se věnoval téměř do své smrti, bohužel velmi brzké – odešel už v roce 1952 jako osmačtyřicetiletý po těžké nemoci. Syn Michal však jeho skon přičítá tehdejšímu komunistickému režimu, který Sokoly perzekuoval.
„Také osudy ostatních členů naší reprezentace na OH 1924 byly většinou značně drastické a i oni si zaslouží odhalením plakety vzpomínku,“ je přesvědčen Michal Kurka, jenž mimochodem zůstal plaveckým sportům po vzoru táty a strýce věrný a dokonce byl vůbec prvním plavčíkem tehdy moderního nového areálu v Praze-Podolí. „A málokdo ví, že i ten se budoval s výhledem na olympiádu, o jejímž pořádání Praha uvažovala,“ připomíná Kurka plán ČSSR na OH 1980 (nakonec se konala v Moskvě).
Slavnostního odhalení plakety, jejímž autorem je Josef Svoboda, se ve Vráži zúčastnil také předseda současného oddílu vodního póla Sparty Praha Tomáš Růžička, pozdravy pak do Čech poslali zástupci Českého olympijského výboru, Slovenského olympijského a športového výboru i Českého svazu vodního póla. „Jejich zájmu si moc vážím a věřím, že plaketa bude dlouho už skoro zapomenutý úspěch československých vódních pólistů dlouho připomínat.