Po počátečních bouřích ze stran provozovatelů po zavedení zákonů se nyní situace uklidnila. Zdá se však, že zákony s sebou přinesly změnu v tradiční české „pivní“ kultuře. „Převážně byly zavírány ty hospody, které nenabízely teplé jídlo a byly tak závislé na výčepu piva,“ upřesnila výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Samozřejmě zdaleka ne všechny hospody na vesnicích zavřely. Podnik Újezd 60 v obci Malý Újezd na Mělnicku krizi úspěšně ustál, změny ale podle provozní Denisy Stiborové pocítil citelně. „Jde hlavně o dopady zákonu o zákazu kouření. Lidí k nám od té doby chodí mnohem méně. Řekla bych, že návštěvnost nám klesla tak o polovinu,“ řekla provozní.

S novými zákony se podle Martiny Ferencové změnil i přístup Čechů k tradičním hospodám. „Zavře-li jediná hospoda ve vsi, lidé musí na čepované pivo urazit delší vzdálenost a dají tak často přednost balenému pivu,“ upozornila.

Nůžky mezi spotřebou čepovaného a baleného piva se v současnosti stále rozevírají. „Podle statistik z roku 2018 činí tento podíl 36:64 ve prospěch piva baleného. Tento stav neprospívá českému pivovarství ani české ekonomice, a navíc ohrožuje českou pivní kulturu založenou na potkávání se nad čepovaným pivem v tradiční hospodě,“ upozornila Ferencová.

Podle ředitelky ale tato změna nesouvisí jen se zákony, nýbrž především se současným životním stylem. „Lidé tráví stále více času v sedavém zaměstnání a po práci dají raději přednost aktivnímu vyžití. Svou roli hraje i digitalizace a přesun lidské komunikace do online prostoru, což především mladé lidi tolik nemotivuje k večernímu setkávání se, jako tomu bylo dříve,“ doplnila.

Někteří hospodští se proto rozhodli přilákat nové zákazníky změnou přístupu. Vsadili především na rekonstrukci interiérů. „Rozhodli jsme se náš podnik zútulnit a zmodernizovat. Největšími změnami prošly záchody, které jsou pro zákazníky hodně důležité, i když se o tom moc nemluví. Úbytek zákazníků jsme možná i díky tomu moc nepocítili“ sdělil hospodský Marek Čermák.

David Barva z hospůdky v Chocnějovicích na Boleslavsku nevidí problém ani tak v zákazu kouření a EET. „Lidé si zvykli chodit kouřit ven a říkají nám, že alespoň nekouří tolik jako dřív. Občas se sice stane, že si lidé, kteří už v sobě mají pár skleniček, mají tendenci zapálit, my je ale vždy včas upozorníme,“ předeslal. Problém je prý někde jinde. „Jsou to s kluby. Nedaleko od nás je kuřácký klub, kde se může kouřit. Ti nám berou zákazníky,“ doplnil Barva.

Taktiku změny hospody na soukromý kuřácký klub zvolilo hned po zavedení protikuřáckého zákona mnoho středočeských provozovatelů malých hospod. Jednoduchým opatřením se jim podařilo obejít zákaz kouření. „Kuřáků k nám chodí pětadevadesát procent. Když jim dám stůl před hospodu, budou sedět u silnice, a to je dost ponižující,“ vysvětlil své rozhodnutí přejít na klub hospodský, který si nepřál být jmenován.

Karolína Sýkorová