Roman Jusko ve společnosti působí poměrně krátkou dobu. Do hořovické teplárny s ním přišly dlouholeté zkušenosti z energetické branže. V minulých letech působil na vedoucích pozicích v několika teplárnách a zabývá se mimo jiné restrukturalizacemi a modernizacemi teplárenských soustav. V Hořovické teplárenské vlastní dvacetiprocentní podíl a s partnery ji chce nyní transformovat v moderní energetický podnik, který bude využívat obnovitelné zdroje.
S čím jste do společnosti vstupoval?
Když jsem podíl kupoval, šel jsem do toho s určitým záměrem restrukturalizace, na které jsme se se zástupci města, které vlastní zbytek společnosti, předběžně dohodli. O šest dní později ale začala invaze Ruska na Ukrajinu a najednou jsme zjistili, že plán, který byl založen především na plynových kogeneračních jednotkách, ztrácí perspektivu. Takže jsme otevřeli debaty, jakým způsobem na současnou krizi reagovat.
Jakou cestou jste se vydali?
První věc, kterou jsme začali řešit už v březnu, byla skutečnost, že jsme závislí pouze na plynu, a to je špatně. Takže jsme začínali přemýšlet a zjišťovat další možné alternativní zdroje tepla. Jako první byla na stole biomasa – štěpka či pelety. Jenže když spalujete biomasu, je ideální mít v majetku i prvovýrobu, anebo alespoň dlouhodobý kontrakt s producentem. Tato možnost však na Hořovicku a v okolí moc není. Od štěpky jsme tedy opustili i proto, že by její spalování byl jakýsi krok zpátky, co se týče čistoty. Začali jsme uvažovat o peletách, které mají více výhod než štěpka. Dokonce už jsme měli navržené technologie a poté jsme oslovili dodavatele. Jenže poptávka je tak obrovská, že jsou rádi, že uspokojí své stávající zákazníky.
Co se týče biomasy, jste tedy vyčerpali všechny možnosti…
Spíše to byl vlastně moment, kdy jsme si začali pohrávat s plánem, že bychom naše provozy doplnili o tepelná čerpadla v kombinaci s fotovoltaikou. S tímto, řekněme, základem jsme se poté postupně dostali ke koncepci komunální či komunitní energetiky. Zjednodušeně lze říct, že jde o co nejlepší využívání místních zdrojů k výrobě energie, která se v místě zase spotřebuje. Rozhodli jsme se, že bychom chtěli tuto koncepci pro Hořovice naplnit.
Můžete dát nějaký příklad?
Záměr spočívá v tom, že chceme použít volných ploch, primárně střech, které jsou v majetku města. Na ty bychom rádi umístili fotovoltaické panely a v nich vyrobená elektřina bude použita přímo v odběrném místě. To například znamená ve škole či na městském úřadě. Velký smysl to dává také u bazénu, ve sportovním centru nebo též u domova pro seniory. Už máme smlouvu s ČEZ o připojení fotovoltaiky a smlouvu s městem na pronájem těchto ploch. Očekáváme, že zmíněné objekty ušetří až 30 procent nákladů za elektřinu. Část z ní bychom následně použili i do nově instalovaných vysoce účinných tepelných čerpadel umístěných v našich kotelnách, které budou pomáhat s výrobou tepla. Naše tepelné hospodářství totiž funguje tak, že máme blokové kotelny, z kterých se teplo rozvádí do okolních objektů, jako jsou bytové domy nebo například právě školy. Tyto nově zbudované zdroje budou schopny pokrýt až polovinu kapacity výroby tepla v dané lokalitě.
Jak velké výkony fotovoltaických elektráren zvažujete v Hořovicích spustit a kolik to zhruba bude stát?
V Hořovicích máme v plánu vybudovat fotovoltaické elektrárny s výkonem necelých 500 kWp (kilowatt-peak je jednotka takzvaného špičkového výkonu, kterého fotovoltaická elektrárna dosáhne při standartních podmínkách, pozn. red.) a k tomu odpovídající výkon baterií. Už jsme zažádali i o dotace, které bychom měli získat, protože jsme splnili všechny podmínky. Celá investice vyjde na nižší desítky milionů korun. Ze strany města cítíme podporu, takže pokud vše vyjde, tak bychom s přípravou projektu chtěli začít už v nadcházejícím roce.
Jenomže v méně slunečném období, jako třeba bývají podzimní a zimní měsíce, ze solárních panelů elektřiny dostane přeci jen méně.
Ano, je to tak. Jde to vlastně tak trochu proti sobě, protože fotovoltaika vyrábí elektřinu hlavně v létě a teplo potřebujete především v zimě. Nicméně například vodu je potřeba ohřát v jakémkoliv období, zároveň právě na podzim či na jaře, kdy je třeba stále ještě topit, fotovoltaika pořád z části funguje. V rámci optimalizace spotřeby v průběhu jednoho dne pak chceme využít i možnosti uskladnění elektřiny do baterií.
Jaká je situace nyní a jak to bude, než vše nachystáte a spustíte?
Vývoj cen plynu v minulých měsících, kdy stouply až na úroveň přes 300 eur za megawatthodinu, nás všechny vystrašil. Naštěstí se po oznámení zastropování cen plynu a elektřiny trh trochu uklidnil a nyní se ceny pohybují kolem 130 eur za megawatthodinu. Není to tedy sice úroveň cen plynu v minulých letech, kdy se pohybovaly mezi 10 až 20 eury, alespoň se nějak stabilizovaly. Co se týče ceny tepla v příštím roce, tak díky zastropování, které se týká i tepláren, ji budeme moct oproti letošnímu roku dokonce snížit.
Proč se podobné projekty komunitní energetiky s použitím obnovitelných zdrojů řeší až nyní? Potřebné technologie tu přeci máme řadu let.
Na to je jednoduchá odpověď. Doposud byly inovace v teplárenství postaveny především na levném plynu a s ním spojené výrobě v kogeneraci – tedy kombinované výrobě elektřiny a tepla. Naopak ostatní technologie s ohledem na nízkou cenu energií a vysokou pořizovací cenu nedávaly ekonomicky příliš smysl. Tato situace se nicméně dramaticky, a zřejmě i natrvalo, změnila.
