Podporu z programu Obchůdek 2021+ bude možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy. „Maximální dotace pro jeden koloniál za jeden rok bude 100 tisíc korun, rámcový program bude fungovat na principu výzev pro kraje. První MPO vyhlásí letos, poslední v roce 2025,“ informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „V praxi to bude znamenat, že se žadatel o dotaci bude obracet na kraj, ve kterém se malá prodejna nachází, a bude to právě kraj, který bude finanční podporu poskytovat.“

Pro rok 2021 je aktuální rozpočet programu 39 milionů korun, do roku 2025 se nyní počítá s celkovou částkou 156 milionů korun. „Nejdůležitějším aspektem programu Obchůdek 2021+ je nalezení konsenzu mezi MPO a kraji, které budou finanční prostředky poskytovat konkrétním maloobchodníkům. Kraje a starostové vesnic budou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují a kde bude nejvíce přínosná,“ uvedl ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.

Obchody budou mít 5. i 6. července otevřeno.
PŘEHLEDNĚ: Obchody o svátcích v červenci. Jak je to s otevírací dobou

„Jde o první program, kdy je podpora zaměřena přímo na provozní náklady obchodníků. To určitě významně přispěje k udržení prodejen na venkově. Na obchod musí být nahlíženo jako na základní službu, a tak k němu musí být přistupováno. Myslím, že právě Obchůdek 2021+ je vykročením tím správným směrem,“ doplnil člen předsednictva Sdružení místních samospráv Tomáš Dubský.

Podle Mazáka je ale pomoc nedostatečná. „Matematika je vcelku prostá. Prodejna na vesnici s 300 obyvateli udělá tržby maximálně okolo 150 tisíc korun. Její průměrná obchodní přirážka činí zhruba 30 procent. Pokud vezmeme v potaz i DPH, prodejna dosáhne hrubého měsíčního zisku okolo 30 tisíc korun. Z toho musí platit mzdu, energie, nájmy a další náklady na provoz prodejny. Pokud tedy dostane ročně dotaci 100 tisíc, znamená to 8 tisíc měsíčně. Místo zisku 30 tisíc tak bude mít nově 38 tisíc, což je stále naprosto nedostačující,“ vysvětlil Mazák. Propočty přitom demonstroval na mzdě prodavačky či prodavače. Ta včetně odvodů dosahuje 30 tisíc korun měsíčně.

Obchod se smíšeným zbožím v Krhanicích.
Venkovské obchody covid přežily. Někde dokonce stouply tržby

„A to mluvíme jen o jednom zaměstnanci a vůbec neřešíme jeho možnou náhradu v případě dovolené, nemoci nebo jiné provozní komplikace. I kdyby prodavačka nechodila na dovolenou, tak vyčerpá téměř celý zisk takové modelové prodejny. Na vodu, plyn, elektřinu, zařízení či nájem prostor pak už prakticky nic nezbývá,“ doplnil. Podle něj je program ušitý na míru těm sítím, které provozují prodejny i přes jejich dlouhodobou ztrátu, a dotace ji tak částečně sníží. CBA se však dlouhodobě zaměřuje na efektivitu svých provozoven a ty ztrátové proto raději zavírá.

Jiný postoj má západočeské ZKD Sušice, které má 106 prodejen, z toho 47 v obcích do 500 obyvatel a 17 dokonce ve vesničkách pod 200 obyvatel. „My k tomu přistupujeme s pokorou a jsme rádi za každou pomoc. Obec, která nemá kostel, hospodu a krám, je jen noclehárnou. Tento program je proto krok dobrým směrem. My jsme družstvo a chceme udržet i obchůdky v malých obcích,“ vysvětlil předseda ZKD Sušice Roman Bruzl s tím, že konzumy na vesničkách ZKD dotuje ze zisků velkých prodejen, pomáhají i finance od kraje či obcí, které využívají dotace na podporu venkova.