Současnými majiteli krásně opraveného zámku a rozsáhlého parku se staletými stromy jsou manželé Marcela a Vladimír Lažanští.
Při zájezdu do Chyše, který uspořádaly společně zdická kulturní komise a Společenský klub Zdice, jsem požádala společně se starostou Zdic Miroslavem Holotinou Vladimíra Lažanského o rozhovor.

Přibližte prosím historii zámku.
Historie sídla začíná již rokem 1169, kdy na místě dnešního zámku stávala tvrz, která byla ve 13. století přestavěna v gotický hrad, který
v průběhu dalších staletí byl přestavěn na zámek, a to v různých stavebních slohách. Barokní přestavba, kterou připomíná nástropní malba vynikajícího českého malíře Petra Brandla v jednom zámeckém salonu, byla dokončena roku 1708. Současnou novogotickou podobu získal zámek při poslední přestavbě v letech 1856 až 58. Od roku 1766 byl zámek v majetku rodiny Lažanských. Zajímavostí je, že v roce 1917 působil v Chyši jako domácí učitel malého hraběte Prokopa Lažanského spisovatel Karel Čapek, který sem byl přijat na přímluvu Ivana Herbena.
A jaká je novodobá historie zámku?
Zámek byl v roce 1945 podle Benešových dekretů zestátněn. Poté byl využíván k různým účelům, nejvíce však pro školní účely, třeba i internátní. Uvnitř zámku došlo k velice neodborným stavebním úpravám. Poslední školní využití bylo do roku 1979 pro školu v přírodě ONV Most. Zámek zcela odlišným využíváním, než k jakému byl určen, velmi chátral. Až do roku 1989 byl bez užívání, jeho devastace pokračovala, v jednom křídle došlo dokonce ke zřícení stropů. V roce 1989 přešel do majetku jedné pražské společnosti, které zůstal i po listopadu 1989. Pocházíme z vedlejší větve Lažanských, než byl poslední majitel zámku. Rozhodli jsme se zámek v 90. letech koupit a zachránit ho pro budoucí generace. Za velice zdevastovaný zámek chtěla pražská společnost 27 milionů korun, nakonec byla dohodnuta koupě za 10 milionů korun. Nastala doba rekonstrukce podle Programu regenerace, která stála zhruba 80 milionů, stát přispěl na obnovu zhruba desetinou. Jsme rádi, že jsme zpřístupnili veřejnosti zámecké interiéry, zámecké sklepení a také velice důstojný památník Karla Čapka. Letošní pěknou akcí bylo připomenutí 90. výročí jeho příchodu na zámek. Jeho pobyt na zámku připomíná i busta v zámeckém parku.
Pořádáte na zámku také kulturní akce?
Samozřejmě. Konají se zde kulturní akce, na kterých účinkují umělci zvučných jmen – např. Gabriela Demeterová, Štěpán Rak a jeho syn Matěj, Marek Eben, Irina Kondratěnko a další. Jsou bohatě navštívené. Pro návštěvníky připravujeme řadu výstav. V krásném prostředí velkého štukového zámku se konají svatby.
Jaká je návštěvnost zámku?
V loňském roce jsme měli 14 tisíc návštěvníků, letos k první dekádě měsíce června už jich je skoro 6000. Vstupné do zámku činí pro dospělé 50 korun, pro důchodce 40 korun, pro děti ve věku od 6 do 15 let 30 korun. Informace o zámku lze získat na webových stránkách na adrese: www.chyse.com
Součástí zámku býval i zámecký pivovar. Byl obnoven?
Koupili jsme ho opět ve velice špatném stavu v roce 2003. Nejdříve bylo nutno provést obnovu krovů, zajistit statiku, udělat fasádu a nová okna, vybudovat kotelnu. Obnova samotného provozu pivovaru byla provedena za podpory Sdruženého regionálního operačního programu (SROP), dotace činila 8,5 milionu, což bylo 47 procent nákladů na prováděnou obnovu provozu (35 procent z EU, 12 procent z prostředků Karlovarského kraje). 1. června loňského roku byl pivovar se stylovou restaurací a tradiční pivnicí slavnostně otevřen. Vyrábí maximálně 2000 hektolitrů ročně. Nabízíme tři druhy piva vařeného podle staročeských receptur.
Jaká je spolupráce zámku s obcí?
Velice dobrá. Jde v podstatě o symbiózu. Jsme tomu opravdu rádi. Takovou zajímavostí je, že např. starostou obce po listopadu 1989 byl pan Štengl, jehož maminka pracovala na zámku i v době Čapkova pobytu. Dočteme se o ní dokonce v knize Marie Šulcové „Kruh mého času“, kterou autorka věnovala působení známého spisovatele na zámku.
Děkujeme za rozhovor.