Magdalena Krupilová maluje květiny a zvířata okolo sebe a její internetový obchod jen vzkvétá.

Talent zřejmě podědila. „Děda Jan Borek byl malíř, ale nestýkali jsme se. Maminka má uměleckou duši, vyrábí zejména keramiku a od malička mě učila být kreativní. Tatínek je zase podnikatel a tíhne k technice. Od každého mám něco, takže jsem skvěle namíchaná,“ směje se Magdalena, která má v sobě podnikatelský talent, zdravou dravost a uměleckého ducha. Vystudovala technickou školu se zaměřením na design interiérů.

close Magdalena Krupilová vždycky ráda malovala. Kreslí zvířata a květiny kolem sebe. info Zdroj: Deník/Jana Hájíčková zoom_in Magdalena Krupilová, výtvarnice z Litně na Berounsku.

„Byla jsem rebel a školu bojkotovala. Po studiích jsem raději pracovala po kavárnách a restauracích. Až když jsem potkala manžela a on zjistil, že mám uměleckou školu, tak mě začal přesvědčovat, ať se tomu více věnuji a začnu malovat. Tehdy zemřel děda a já po něm zdědila malířský stojan, jeho staré štětce a barvy. Tak jsem se pustila do malování,“ vzpomíná výtvarnice, která společně s manželem koupila dům v Litni. Tam, kde lišky dávají dobrou noc. A to doslova. „Seděla jsem na zápraží, když metr ode mne prošla liška. Nevzmohla jsem se na slovo, ale rozhodla se ji namalovat,“ svěřila se Magdalena, která už aktivně maluje zhruba čtyři roky. Nejen zvířata, ale hlavně květenu okolo sebe.

O nažehlovací motivy je velký zájem

Věděla ale, že o obrazy nejspíš velký zájem nebude, a tak přemýšlela, jak své malby co nejlépe prodat. Napadlo ji dát kresby na hrníčky a pak na oblečení. „Nažehlovačky každý zná, ale dříve se kroutily a odlepovaly. Dnes už se výroba posunula. Vydrží nejen praní, ale i v sušičce. Nejprve jsem obrázky sama nažehlovala a prodávala trička nebo mikiny ozdobené květy a hmyzem. Zákazníci mi ale psali, že chtějí čmeláčka nebo květinu více doprava nebo doleva. Nakonec jsem nachystala okolo 20 variant nažehlovaček s různými motivy a každý si je nažehlí podle své fantazie. Má pak radost z toho, co si vytvořil,“ vypráví umělkyně. Kromě nažehlovaček nabízí své obrázky na pohledech, samolepkách, plakátech nebo termoskách. A chystá další výrobky. Nápadů má spoustu.

„Poptávka po mých hrníčkách rostla a už nebylo kam je dávat,“ upozorňuje malířka. V Řevnicích si pronajala dílnu, kde má i sklad pro e-shop. Brzy jí ale přestala stačit. „V Řevnicích jsem objevila starou budovu, kde dřív bývalo řeznictví. Mám tam daleko větší prostor. Momentálně dům s manželem upravujeme a po hrnčířských trzích, které se konají 8. a 9. června v Berouně, kam většinou vozím všechno zboží, si tam dílnu přestěhuji,“ plánuje Magdalena, která by tam ráda pořádala kurzy malování. Chybí jí totiž osobní kontakt s lidmi.

Bodlák malovala osmdesát hodin

„Lidé se mě ptají, jestli se nebojím konkurence. Ale ta neexistuje. Každý má svůj styl. Sice mám nějaký dar od Boha, ale devadesát procent je píle, trénink a těžká dřina. Mým cílem je dělat lidem krásnější dny, hezčí život. Prostřednictvím divočiny. Proto jsem svou firmu pojmenovala DivoKrásno.cz. Ráda bych lidi naučila radovat se z maličkostí, třeba z bodláku, chrpy nebo šípkové růže. Maluji je v době, kdy kvetou. Vyfotím si je a maluji podle fotky. Například krásenku jsem měla hotovou za šest hodin, ale bodlák mi trval osmdesát hodin,“ přiznává Magdalena.

close Magdalena Krupilová vždycky ráda malovala. Kreslí zvířata a květiny kolem sebe. info Zdroj: Deník/Jana Hájíčková zoom_in Magdalena Krupilová vždycky ráda malovala. Kreslí zvířata a květiny kolem sebe.

V tu dobu byla na vozíčku, protože si vyhodila plotýnky. Účastnila se jedenácti trhů a tahala těžké krabice, až to odnesla záda. Malovala pak od rána do večera. Teď už se tolik nepřepíná a trhy si vybírá. Bývá v Berouně, Řevnicích nebo Dobřichovicích. Spíše se soustředí na e-shop. A zdá se, že její jedenáctiletá dcera umělecké geny podědila. „Kreslí spíš komiksy, umí skvěle figury a portréty. Je vážně dobrá, ale samorost po mně,“ směje se Magdalena, která chystá jako novinku kolekci motýlů a broučků. Kvůli manželovi by chtěla nakreslit i ryby, protože je rybář. „V létě pojedeme k moři, takže se určitě nechám inspirovat i středomořským životem,“ loučí se výtvarnice z Litně.