Páté výročí ničivých povodní si v těchto dnech připomínají obyvatelé Karlštejna. V noci z 13. na 14. srpna roku 2002 zde musely opustit své domovy desítky lidí. V úterý v podvečer se před pěti lety začala voda z Berounky vylévat na silnici a část obyvatel Karlštejna byla evakuována do sokolovny. Během následujících hodin voda z Berounky zatopila domy, kemp, parkoviště, mateřskou školu, obecní úřad, hasičskou zbrojnici a mimo jiné i obchod manželů Boudníkových. Ve středu ve dvě hodiny ráno dosáhla hladina řeky nejvyššího stavu. V přízemí obecního úřadu i v domku Boudníkových bylo více než 140 centimetrů vody.

„Na ty chvíle před pěti lety opravdu velmi nerada vzpomínám. Celou noc z úterý na středu jsme stáli s manželem na druhé straně řeky a sledovali, jak nám Berounka zaplavuje dům i obchod s potravinami. Během té noci jsme přišli s manželem nejen o domov, ale i o zaměstnání. V domě jsme měli tak kolem sto šedesáti centimetrů vody,“ připomněla si hrůzostrašné chvíle Petra Boudníková.

Rodina musela žít odděleně

Zhruba dva měsíce musela její rodina žít odděleně. „Já s manželem žila u rodičů pod hradem a naše dvě nezletilé děti byly u kamarádky, a to až do října. U rodičů byly pro nás všechny prostory příliš malé,“ poznamenala Petra.

S rekonstrukcí domova i obchodu pomohli Boudníkovým nejen rodiče, ale i kamarádi. „Obchod u řeky byl a je naše živobytí. Proto jsme investovali do jeho opravy. Řeka kus obchodu strhla a část domu se musela vybourat a znovu postavit. Byly to hrozné okamžiky. Proto na ně nerada vzpomínám. Všude jsme měli plno bahna a cítili velkou bezmoc. Hodně nám pomohli lidé
a kamarádi,“ řekla žena.

Při rekonstrukci zničeného domu musela rodina sáhnout hluboko do úspor. „Naštěstí jsme měli uzavřenou pojistku. Díky ní a s pomocí půjčky, rodičů a kamarádů se nám podařilo postupně dům i obchod opravit. Vůbec si nedovedu představit, že by se někdy mohla situace z roku 2002 ještě v budoucnu opakovat. Raději si to ani nepřipouštím. Nechci na to myslet,“ přiznala Boudníková. Povodně připravily rodině Boudníkových nejen kruté zážitky, ale sebraly jí i všechny fotografie a videokazety dětí. „Při povodni jsme přišli o celý fotografický archiv dětí, který byl pro nás cenný,“ dodala Boudníková.