Jak moc máte Česko procestované?
Přiznám se, že po Česku moc necestuju, spíš jezdím hodně po světě. Nicméně naši zemi miluju a je pro mě tou nejkrásnější na světě. Spíš než abych pěstoval turistiku, koukám o víkendu na pořady o krásách naší republiky v televizi. To se mi líbí moc, i když se na ta místa nakonec osobně ani nepodívám. (smích)

Po výletech nejezdíte ani s rodinou?
My jsme hodně sportovně založení, takže cestujeme spíš za sportem. Zahrát si volejbal, badminton apod. Ke klasickému cestování za památkami tak dojde jen velmi zřídka. Když mám ale čas, zamířím na chatu, kterou máme na Orlíku a kde to miluju nadevše. 

Zámek je tam sice hezký, ale já na prohlídky moc nejsem. Mě zajímá příroda a ta je na Orlíku nádherná. Jezero přímo zbožňuju. Dlouhá léta jsem rybařil a největší klid jsem měl vždycky u vody. Sedl jsem si, všechno utichlo a já sledoval vodu.

S rodiči jste Česko jako malý kluk nepoznával?
Mé necestování zřejmě vychází právě z toho, že jsme s rodiči na výlety moc nejezdili. Sem tam jsme navštívili nějaký hrad nebo muzeum, ale to pro mě jako dítě byla otrava a nebavilo mě to. Nejvíc času jsme s rodiči trávili v Jižních Čechách, kde jsme sjížděli řeky na kánoích. To bylo zkrátka naše.

Spíš než turista jste tedy vodák?
Přesně tak a zůstalo mi to dodnes. Jezdím s dětmi na vodu, což mě baví. Otavu, Vltavu nebo Lužnici jezdíme každý rok na raftech nebo na kánoi.

Jaké místo se vám jednoznačně vybaví, pokud zazní jméno vojevůdce Jana Žižky?
Jednoznačně Trocnov, protože se jedná o jeho rodiště. Teď tam navíc postavili jeho tvrz v podobě, jak nejspíš mohla vypadat v době, kdy tam Jan Žižka žil. No a také jsem se tam znovu postavil vedle monumentální sochy Jana Žižky. Byl jsem tam kdysi jako malý kluk a teď mi ta socha přišla ještě větší. (smích)

close Petr Jákl režíruje Michaela Cainea ve filmu Jan Žižka info Zdroj: Stanislav Honzík zoom_in Petr Jákl režíruje Michaela Cainea ve filmu Jan Žižka

Jak se vám tvrz z doby Jana Žižky, tedy budoucí Archeoskanzen líbil? 
Nyní je ještě ve výstavbě, ale když jsem se byl uvnitř podívat, celé mě to velmi mile překvapilo. Jedná se o zemanský dvorec, tvrz, díky které budete mít představu o tom, jak mohl žít v mládí Jan Žižka. Areál zřídil Jihočeský kraj, je tam řada dobových ukázek, jak se tehdy některé věci vyráběly a jak vše fungovalo.

Světu chcete ve filmu Jan Žižka ukázat krásy naší země. I když jste říkal, že moc necestujete, trochu se vyznat musíte.
Je pravda, že když děláme pracovní obhlídky k filmům, tak to pak procestuju celou republiku. (smích)

Poznal jste díky natáčení Jana Žižky místa, kde se film natáčel, dobře?
Velmi dobře, a to i přesto, že jsem řadu z nich předtím vůbec neznal. Díky tomu, že jsem byl v poslední době stále ve střižně a neustále si je připomínal, tak mám pocit, jako kdybych byl všude už tisíckrát a všechna ta místa znal jako své boty. Přitom jsem tam byl jen při obhlídkách a během natáčení. (smích)

Která místa vás okouzlila nejvíc? 
Určitě to byl Křivoklát. Tady jsme natáčeli všechny scény z Pražského hradu, protože právě tento hrad je podobný vnitřním prostorám Pražského hradu. Byli tam, jako všude, kde jsme natáčeli, milí lidé a překrásné prostředí.

Nádherná je i Velká Amerika. Tu mám hrozně rád a toto místo jsem znal dávno před natáčením. Proto jsem před lety pro dotáčky svého hororu Ghoul využil právě tuto lokalitu. Tehdy se točilo na Malé Americe, zatímco Jana Žižku jsme točili na té Velké.

Za velmi vděčné místo pro filmaře považuju také naše hlavní město. V Praze se dá natočit opravdu téměř cokoli. Jsou tam zachovalé uličky, Staré město vypadá na některých místech skoro netknutě.

Spoustu záběrů jsme také natáčeli v Českém Švýcarsku, dokonce na místech, kde aktuálně hořelo. Když jsem se ve střižně díval na části filmu, kde plameny zničily vše, co jim stálo v cestě, bylo to pro mě opravdu hodně emocionální. Na těch místech jsme strávili skvělé chvíle, místní lidé nám vycházeli ve všem vstříc a je smutné, jak to tam teď vypadá.