Hlavní událostí, kterou lidé budou moci sledovat také ve hvězdárně, bude částečné zatmění Slunce. Nastane 10. června a v Česku ho bude možné pozorovat po několikaleté přestávce. „Bude to jeden z mála úkazů, jež lze sledovat i pouhým okem za použití filtrů,“ doplňuje Srba.

Mediálně sledovanou, avšak z pohledu astronomů nijak výraznou událostí bude takzvaný superúplněk, k němuž dojde 26. května. „Nastane ve chvíli, kdy Měsíc bude na své dráze poměrně blízko Země, a proto se nám bude jevit jako jasnější a o něco málo větší,“ popisuje odborný pracovník hvězdárny.

Za dalšími astronomickými jevy, viditelnými i bez dalekohledů, se kvůli širokému zornému poli vyplatí jít do volné krajiny. „Čekají nás pozoruhodná seskupení planet. Nejzřetelnější budou Venuše, Jupiter, Saturn a Mars v různých kombinacích s Měsícem,“ informuje astronom.

Předvedou se také pravidelné meteorické roje, které ozdobí tmavou noční oblohu desítkami padajících hvězd. „Už 3. ledna nastane maximum roje Kvandrantid, jehož meteory vyletují ze souhvězdí Pastýře. Mnohem příjemnější pro venkovní pozorování bude 12. srpna maximum Perseid. Prosinec bude tradičně ve znamení Geminid,“ upozorňuje Srba.

Zvýšená aktivita 

Na prahu nového školního roku dosáhnou maxima rovněž Aurigidy. „Tento obvykle slabý meteorický roj má mít podle předpovědi v příštím roce zvýšenou aktivitu. Projevit by se mohla několika desítkami meteorů za hodinu, což je četnost srovnatelná s Perseidami,“ říká odborný pracovník hvězdárny.

Naopak marně budeme příští rok v listopadu vyhlížet meteorický roj Leonid. Jeho aktivita, závislá na mateřské kometě, bude po celou příští dekádu velmi nízká.

A na jakou událost se těší nejvíce Jiří Srba? „Určitě na částečné zatmění Slunce, ale i na úkazy, které nelze předem předpovědět. Letos to byla dosud neznámá kometa C/2020 F3 Neowise, příště to může být cokoliv jiného. V tom spočívá kouzlo astronomie,“ usmívá se odborný pracovník hvězdárny.

Nejvýznamnější astronomické úkazy roku 2021

2. ledna 15 h SEČ Země nejblíže Slunci (147,1 milionu km)
3. ledna 16 h SEČ maximum meteorického roje Kvadrantidy (dlouhé meteory letící ze severu, nejlépe pozorovatelné po setmění,)
10. března 5 h SEČ seskupení Měsíce, Saturnu, Jupiteru a Merkuru nízko nad jihovýchodním obzorem
20. března 11 h SEČ jarní rovnodennost (10:38 h SEČ – začátek astronomického jara)
7. dubna 5 h SELČ seskupení Měsíce, Saturnu, Jupiteru nízko nad jihovýchodním obzorem
13. května 21 h SELČ seskupení Měsíce, Venuše, Merkuru a Marsu nad západním obzorem
26. května 4 h SELČ Měsíc v přízemí (357 314 km – nastává takzvaný „superúplněk“, Měsíc vychází večer ve 21 h SELČ)
10. června 13 h SELČ Měsíc v novu (12:52 h SELČ), částečné zatmění Slunce (15 % – od 11:50 do 13:35 h SELČ )
12. června 21 h SELČ seskupení Měsíce, Venuše a Marsu nad severozápadním obzorem
21. června 6 h SELČ letní slunovrat (5:32 h SELČ – začátek astronomického léta)
6. července 0 h SELČ Země nejdále od Slunce (152,1 milionu km)
13. července 15 h SELČ Venuše v konjunkci s Marsem (Venuše 0,47° severně – večer blízko sebe nad severozápadním obzorem)
10. srpna 21 h SELČ Měsíc a Venuše nad západním obzorem
12. srpna 22 h SELČ maximum meteorického roje Perseidy (v noci ze 12. na 13. srpna lze spatřit i několik desítek meteorů za hodinu)
1. září 5 h SELČ maximum meteorického roje Aurigidy (možné zvýšení aktivity až na několik desítek meteorů za hodinu)
22. září 21 h SELČ podzimní rovnodennost (21:21 h SELČ – začátek astronomického podzimu)
9. listopadu 17 h SEČ Venuše, Měsíc, Saturn a Jupiter večer nad jihozápadem
7. prosince 16 h SEČ Venuše, Měsíc, Saturn a Jupiter večer nad jihozápadem
14. prosince 8 h SEČ maximum meteorického roje Geminidy (v noci ze 13. na 14. prosince lze spatřit i několik desítek meteorů za hodinu)

(Podle Astronomické ročenky zpracoval Jiří Srba z Hvězdárny Valašské Meziříčí)