Stíhačka, která srazila Luftwaffe do kolen aneb Jak se z Apache stal Mustang

Druhá světová válka se rozhodovala nejen na zemi, ale i na vodě a ve vzduchu. Navíc letecké síly koordinovaly svou taktiku s pozemní armádou a americká stíhačka P-51 Mustang byla jedním z letounů, které se na výsledku válečného konfliktu z let 1939 – 1945 a porážce nacistického Německa významným způsobem podílela.

„Letoun P-51 Mustang, to byla přesně ta stíhačka, kterou armáda potřebovala. Byl to nejen stroj, který porazil Luftwaffe, ale byl i nejekonomičtější v provozu, měl největší dolet ze všech jednomístných stíhaček spojenců, byl moderní, a proto vydržel dlouho ve službě.

Černý ďábel Hartmann. Rudé armádě sestřelil 345 letadel, přežil i peklo v gulagu

Snadno a rychle se vyráběl, navíc byly náklady na jeho výrobu velice nízké,“ vzpomínal po válce ve své životopisné knize Pursue and Destroy (Sentry Books, 1978) na legendární letadlo Leonard „Kit“ Carson. Tedy nejúspěšnější stíhací eso 357. stíhací skupiny 8. letecké armády USA, které si na své konto připsalo osm sestřelených německých letounů a jeden ve spoluúčasti.

Podívejte se, jak lítá P-51D Mustang "Frances Dell":

Výroba jednoho P-51 vyšla v roce 1945 na 50 985 dolarů, v přepočtu by to dnes bylo 1 173 000 korun, P-47 Thunderbolt stál 83 tisíc dolarů, v dnešním přepočtu 1 909 000 korun.

Za vznikem Mustanga stáli Britové

Za vnikem Mustangu stáli trochu paradoxně Britové, kteří se na firmu North American Aviation obrátili s návrhem, zdali by jim v licenci stavěla stíhačky Curtiss P-40. Společnost ale přišla s vlastním návrhem a zavázala se, že zkonstruuje a postaví prototyp svého vlastního letounu.

Prototyp pod označení NA-73X se poprvé dostal do vzduchu 26. října 1940. Konstrukce se ukázala jako velice zdařilá. V té tobě již mělo Královské letectvo RAF u North American objednávku na 320 sériových strojů NA-73, které si označilo jako Mustang Mk.I.

Letoun P-51D Mustang v Mladé Boleslavi:

První z nich byl dokončen v květnu 1941 a do Velké Británie byly dodávány od listopadu téhož roku. Dva sériové NA-73 byly ve Spojených státech zkoušeny pod označením XP-51. Brzy poté začaly do Velké Británie přicházet Mk.I vyrobené na základě druhé objednávky na tři sta kusů, které výrobce díky mírným konstrukčním odlišnostem označoval NA-83.

Výzbroj tvořily čtyři kulomety M2 Browning ráže 12.7 mm a čtyři kulomety Browning ráže 7,7 mm. Problémy ale nastaly s motorem Allison, který měl ve větších výškách nízký výkon a tak Britské královské letectvo RAF stroje používalo od července 1942 jen na průzkum a k útokům na pozemní cíle v malých výškách.

Výměna motoru zlepšila vlastnosti letadla

Angličané proto rozhodli namontovat do Mustangu svůj motor Rolls-Royce Merlin 61, kterým byly vybaveny stíhačky Spitfire Mk IX. Modifikovaný stroj byl se skvělými výsledky zalétán v říjnu 1942. Americké letectvo nakonec převzalo několik kusů verze Mk.IA z britských dodávek a přidělilo jim vojenské označení nejdříve A – 36 Apache a pak P-51 Mustang, navíc také přistoupilo k výměně motoru. Stroje tak poháněl Packard V – 1650-3 a tím se vlastnosti letadla náramným způsobem vylepšily.

Skutečný Top Gun: Libyjský stíhač po 36 letech popsal vzdušný souboj s Američany

Jestliže ve Velké Británii vzbudil letoun s novým motorem velký zájem, ve Spojených státech se ale příliš velkého zájmu nedočkal. V armádním letectvu preferovali konstrukce pro vlastní vzdušné síly, a to Lockheed P-38 Lightning a Republic P-47 Thunderbolt. Zlom nastal na jaře 1943, kdy se rozběhla velkosériová výroba.

Mustangy se zapojily do doprovodu bombardérů

Mustangy se zapojily do dálkového doprovodu těžkých čtyřmotorových bombardérů. Při nich dosáhly vynikajících výsledků.

Postupně u 8. letecké armády, které podnikala velké denní nálety na cíle v Německu a okupovaných zemích ze základen na Britských ostrovech, nahradily Lightningy a rozšířily se i do výzbroje dalších leteckých armád USAF, přičemž se ukázaly jako významný pomocník při podpoře postupu pozemních jednotek Evropou po vylodění v Normandii. Jako stíhačky, stíhací bombardéry působily také na bojištích ve Středomoří, v Asii a Tichomoří.

Nad územím Československa

Poprvé se stroje P-51 Mustang nad naším územím, když do něj samozřejmě počítáme i v roce 1938 zabrané pohraničí, objevily 12. května 1944, kdy doprovázely bombardovací svazy při velkém náletu v rámci Bitvy o palivo na chemický závod STW v Záluží u Mostu v severních Čechách.

North American P-51 Mustang:

Jako samostatní lovci, později se vžilo označení hloubkoví stíhači nebo kotláři, se sem vrátily 21. května odpoledne, kdy jeden z letounů proletěl nad dnešním Litvínovem, tehdy Oberleutensdorfem, aby ostřeloval zařízení a budovy v areálu hlubinného dolu Kohinoor mezi Lomem u Mostu a Mariánskými Radčicemi.

„A přitom ani nebyl vyhlášen letecký poplach,“ postěžoval si v zápisu do kroniky města Horního Litvínova na stranu 27 zdejší kronikář Rudolf Lill. Jednalo se o historicky první samostatný útok amerických stíhačů na našem území. Podle badatele a autora knihy Pod palbou hloubkařů (Academia, 2019) Filipa Vojtáška se mělo jednat o stroj 339. stíhací skupiny.

Bojová ikona F-14: Jak to bylo se zrodem nejslavnějšího amerického letounu

„Jako útočník v Mariánských Radčicích připadá v úvahu na prvním místě kapitán Donald A. Larson, velitel 505. stíhací perutě, ale z okruhu kandidátů zatím nelze vyloučit i dalších pět pilotů z téže jednotky. Všichni totiž nárokovali poškození tovární budovy,“ píše Vojtášek.

Srazily německou Luftwaffe do kolen

Stroje se v roce 1944 podílely na všech významných leteckých akcích a bitvách nad naším územím. Nejen na již zmíněnou chemičku v severočeském Záluží, ale také při náletech na rafinérii David Fanto v Pardubicích, Zbrojovku v Brně, na oblast Moravské Ostravy, na plzeňskou Škodovku, na Kolín, rafinérii Kralupol a řadu dalších, ať už primárních či sekundárních cílů.

Mustangy významně zasáhly do letecké bitvy nad Krušnohořím 11. září 1944 nebo bitvy v prostoru nad Lounskem 16. října 1944. V roce 1945 se zapojily do kampaně proti pozemním cílům a spolu s robustnějšími kolegy P-47 Thunderbolt ovládly nebe nad Evropou. Srazily tak německou Luftwaffe do kolen.

Konečný bojový účet stíhačky P-51 Mustang z období II. světové války je impozantní. Piloti, kteří jej sedlali, si připsali 4 950 sestřelů ve vzduchu, dalších 4 131 letadel zničili na zemi. Dokázali odstavit 230 létajících střel V-1 a nespočet pozemních cílů, jako byly objekty na nádraží, jedoucí auta nebo povozy.

Věděli jste že…

• Prvním ztraceným Mustangem na naším územím byl 30. června 1944 stroj od 52. stíhací skupiny, 4. stíhací squadrony, 15. letecké armády USA. Jeho pilot 2/Lt. Merle M. Kurtz s ním nouzově přistál u Vracova v okrese Hodonín a padl do zajetí.
• Posledním ztraceným strojem u nás byl P-51 od 354. stíhací skupiny, 355. stíhací squadrony, 9. letecké armády USA, který se zřítil 26. dubna 1945 při útoku na nádraží v Hrobcích na Litoměřicku. Pilot 2/Lt. Joseph R. Holcomb při havárii zahynul. Američané nad někdejším Československem ztratili celkem 38 letounů P-51.
• Po skončení II. světové války se stroje P-51 zúčastnily ještě Korejské války v letech 1950 – 1953.
• Značně modifikované letouny startovaly při rychlostních závodech okolo pylonů v americkém Renu nebo Mojave. Stroj s názvem Red Baron, podle stíhacího esa z I. světové války Manfreda von Richthofena, kterému se kvůli červenému zbarvení jeho letounu přezdívalo Rudý baron, byl šampionem těchto podniků. Byl však zničen při havárii 16. září 1979. Pilot Hinton pád letounu přežil, ale utrpěl vážná zranění.
• Jedním ze současných majitelů letounu Mustang je i hollywoodská hvězda Tom Cruise, který od roku 2001 vlastní zrestaurovaný P-51 „Kiss me Kate“, vyrobený v roce 1946.