Skutečnost, že v dané oblasti mohou být ukryty pod povrchem zbytky mamutů, si vědci z mexického Národního ústavu pro antropologii a historii uvědomili poprvé loni v listopadu, když při rutinních vykopávkách předcházejících hloubení základů nového letiště narazili na dvě mamutí pasti vykopané pravěkými lidmi. 

V pastech, nacházejících se ve městě Tultepec, byly kosti pocházející nejméně ze 14 mamutů kolumbuských, chobotnatců žijících v Severní Americe v pozdním pleistocénu. 

Staveniště nového mexického mezinárodního letiště Felipe Angeles je od těchto pastí vzdáleno jen 19,3 kilometru. A právě tady následoval letos v květnu další objev - při výkopových pracích ve vyschlém korytu jezera Xaltocan našli vědci dalších nejméně 60 mamutích koster. Během pokračujících vykopávek bylo těchto koster až dosud objeveno zhruba 200 - a další ještě čekají pod zemí. "Je jich příliš mnoho. Jsou jich stovky," řekl agentuře Associated Press (AP) archeolog Pedro Sánchez Nava.

Nové letiště, které mělo od roku 2022 ulehčit velmi vytíženému Mezinárodními letišti Beníta Juáreze, tak v současnosti získalo úplně nový význam - stalo se z něj největší naleziště mamutích kostí na světě. Z prvního místa odsunulo oblast Hot Springs v Jižní Dakotě, kde byly nalezeny fosilie asi 60 mamutů. Informuje o tom časopis Business Insider.

Zdroj: Youtube

Nález může objasnit, proč mamuti vyhynuli

Mamuti kolumbuští dorazili do Severní Ameriky zhruba před milionem let. Byla to zvířata vysoká přibližně 4,3 metru, která žila podobně dlouho jako dnešní lidé - dožívala se zhruba 70 až 80 let. Na rozdíl od svých srstnatých evropských příbuzných zřejmě nebyla příliš ochlupená, protože podnebí Severní Ameriky bylo teplejší. Obývala oblast od Kanady po Nikaraguu a Honduras a vyhynula před 13 tisíci až 10 tisíci lety. Řada paleontologů se domnívá, že hlavní příčinou jejich zániku byli pravěcí lovci. 

Nálezy v Tultepecu tuto teorii potvrzují, protože někteří z nalezených mamutů byli bezpochyby zabiti lidmi. Se současným nálezem více než 200 koster na dně jezera je to však složitější. Podle vědců je pravděpodobné, že tito mamuti uvízli v bahně a pomřeli hladem nebo utonutím - ale zabloudili do bažiny sami, nebo je do ní nahnali lidé?

Obě teorie mají podložení - traviny a rákosí kolem jezera tvořily přirozenou složku mamutí stravy, takže chobotnatci mohli do daných končin bez problémů zavítat sami od sebe. Ale obrovské množství nalezených koster svědčí podle Sáncheze Navy spíše o tom, že jezero využili jako návnadu ve svůj prospěch dávní lidé.

"Je možné, že mamuty úmyslně naháněli do bahna," řekl v květnu archeolog agentuře AP.

Pokud je to pravda, pak by to znamenalo, že lidé dokázali zabíjet více mamutů, než se předpokládalo - a to by nasvědčovalo tomu že mamutí maso tvořilo hlavní složku jejich potravy, nikoli jen sporadický zdroj, jak si vědci mysleli dosud. Nalezené kosti však nevykazovaly žádné známky, že by lidé mamuty poráželi.

Nalezení odpovědi na tuto otázku je klíčové při objasňování záhady, proč mamuti kolumbuští vyhynuli - bylo to jenom kvůli tomu, že jejich životní prostředí vymizelo v důsledku oteplování po konci doby ledové, nebo k jejich zániku přispěli soustředěným lovem i lidé?

Podle paleontologa Joaquina Arroyo-Cabralese mohlo jít o kombinaci obou těchto faktorů. "Myslím, že nakonec dospějeme k závěru, že se lidská přítomnost a klimatické změny synergicky doplňovaly," sdělil Arroyo-Cabrales agentuře AP. 

Kosti sloužily k výrobě nástrojů

I kdyby lidé mamuty přímo nezabíjeli, uměli využívat jejich ostatky a vyrábět si nástroje z mamutích kostí. Archeologové dosud objevili v dané oblasti desítky takových nástrojů - šlo například o kostěné nože.

Zůstává ale otázka, zda šlo o výrobky z kostí mamutů nalezených v jezerní pasti, nebo z mamutů odjinud - například z již zmíněných jam vyhloubených v Tultepecu.

Vztah pravěkých lidí k mamutím zbytkům na dně jezera chtějí vědci ještě prozkoumat pomocí laboratorních testů.