Podle zpráv amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) má asteroid průměr kolem 270 metrů. Vědci ze střediska NASA pro studium objektů blízkých Zemi však potvrdili, že stejně jako řada dalších asteroidů spatřených v poslední době nepředstavuje ani tento žádnou hrozbu.
Termín "objekt blízký Zemi" (Near-Earth Object) používá NASA k popisu komet a asteroidů, které gravitační přitažlivost blízkých planet "dostrkala" na takovou oběžnou dráhu, jež jim umožňuje vstoupit do blízkosti naší planety.
Takovým objektem je i zmíněný asteroid, jenž se nachází ve vzdálenosti do 1,3 astronomické jednotky od Slunce (jedna astronomická jednotka odpovídá přesně 149 597 870 700 metrům).
Planety a Slunce mohou s asteroidy zahýbat
Ačkoli jsou podobné asteroidy díky své vzdálenosti od Země neškodné, mohou se k ní přiblížit více, než se předpokládalo, a to v důsledku gravitačního tahu jiných planet, jenž může vést ke změně zakřivení jejich oběžné dráhy.
Není to jediná věc, která jejich trajektorii ovlivňuje, svůj dopad na ni může mít také tzv. Jarkovského efekt - při něm jde o to, že dráhu malého tělesa pohybujícího se sluneční soustavou může změnit zpožděné vyzařování tepelného záření na noční straně jeho povrchu, poté, co denní stranu zahřálo Slunce (efekt byl pojmenován podle ruského fyzika Ivana Osipoviče Jarkovského, jenž se jím teoreticky zabýval).
"Oběžné dráhy asteroidů občas ovlivňuje gravitační přetahovaná mezi planetami, která způsobí změnu jejich drah. Ty asteroidy nebo jejich úlomky z předchozích srážek, které v minulosti dopadly na Zemi, sehrály podle přesvědčení vědců ve vývoji naší planety důležitou roli," uvedla NASA.
V poslední době se k naší planetě přiblížil také asteroid 2011 ES4, který byl 1. září blíže než Měsíc. A po 16 letech se v týž den objevil v pozemské blízkosti ještě další asteroid s názvem 2020 QG5, ani jeden z nich však naši planetu neohrozil.
NASA se na srážku připravuje
Pro případ, že by se přece jen objevil asteroid na kolizním kurzu se Zemí, má navíc NASA v záloze několik opatření, aby případné srážce s potenciálně nebezpečnými důsledky zabránila. Jednou z nich je možnost odklonění asteroidu jadernou zbraní, jejíž exploze nad zemským povrchem by změnila jeho rychlost, byť by jej nerozbila.
"Vysokorychlostní neutrony by po explozi ozářily povrchovou skořápku asteroidu, jejíž materiál by se měl poté nafouknout, což by vytvořilo zpětný ráz působící na samotný asteroid," vysvětlila NASA. "I velmi drobná změna rychlosti (v řádu několika milimetrů za sekundu) může způsobit, že asteroid Zemi zcela mine."
Podle NASA jde vlastně o velmi lehké odstrčení asteroidu z cesty, aniž by došlo k jeho zničení. Tím se totiž Země vyhne i riziku plynoucímu z případných úlomků, které by v případě rozbití asteroidu do ní mohly narazit.
Dalším hypotetickým řešením je roztažení velkých solárních plachet, aby s jejich pomocí přesměroval objekt pryč tlak slunečního záření.