Zhruba 600 pacientů se ve Švédsku nedobrovolně podrobilo experimentu, při němž dostávali ve stravě nezdravě vysoké dávky cukru. Dělo se tak ve Vipeholmské nemocnici pro mentálně postižené ve městě Lundu ve Švédsku.

O co ve Vipeholmském experimentu šlo

Na konci 40. let ve Švédsku byli jedinci s mentálním postižením úmyslně krmeni lepkavými bonbóny, aby stomatologové viděli, co se stane s jejich zuby. Hledala se totiž příčina, proč dochází k zubnímu kazu. Vědecky prokázané důkazy, že za zubní kazem stojí právě nadměrné požívání sladkostí a nedostatečná péče o chrup, ještě celkem chyběly. Byť právě sladkosti byly vážným adeptem na hlavního viníka. A proto se to ve Švédsku rozhodli prokázat.

Kdo byl vrah Jack Rozparovač? Ilustrátoři i filmaři ho vyobrazují různě. Jeho podobu teď podle indicií vytvořila i umělá inteligence. Výsledek najdete v článku.
Jak vypadal Jack Rozparovač? Umělá inteligence vytvořila podle indicií jeho tvář

„I s ohledem na to, že v roce 1942 mělo 99,99 procent švédské populace zubní kaz,“ uvedla na svém webu Lundská Univerzita, která na svém webu o experimentu sama pojednává.

„Viděl jsem zubní záznamy testovaných jedinců z průzkumu. Každý zub měli černý. Mluvím o každém poškozeném zubu a trvalo to roky,“ uvedl k nejtěžším případům pro web CNN švédský novinář Thomas Kanger, který se případem intenzivně zabýval.

Charles Darwin v roce 1881.
Ztracená knihovna Charlese Darwina je opět kompletní. A dostupná veřejnosti

K experimentu došlo v nemocnici Vipeholm ve švédském Lundu v letech 1945 až 1954.

Jak doplnil specializovaný web Evident, studie byla provedena pod vedením Švédské lékařské rady a byla financována vládou, výzkumnými fondy a výrobci čokolády a sladkostí. A že by průzkumníci získali souhlas pacientů či jejich rodin případně pečovatelů, to tehdy trápilo asi málokoho.

Top 5 nejděsivějších experimentů a pokusů na lidech:

Zdroj: Youtube

Jak průzkum probíhal

Podle webu zaměřeného na historii History Defined byla v prvních dvou letech byla u testovaných jedinců nařízena dieta s nízkým obsahem škrobu, která zahrnovala doplňky vitamínů A, C a D a fluoridové tablety. Výsledek? U většiny zůstal stav chrupu bez vážných změn.

Během dalších dvou let už byl postup velmi odlišný. „Do stravy přidali testovaným jedincům dvojnásobné množství cukru, než které v té době konzumoval běžný Švéd,“ připomenul web zaměřený na historii History Defined.

Dále byli zkoumaní jedinci rozděleni do tří skupin podle způsobu podávání sladkostí.

  • První skupina často dostávala k jídlu velmi sladké pečivo.
  • Druhá skupina dostávala pravidelně velmi přeslazené nápoje.
  • Třetí skupina se doslova nacpávala sladkostmi, jako jsou bonbony, čokoláda či karamely. „Tyto děti snědly na každé posezení osm až čtyřiadvacet kousků cukroví,“ napsal web History Defined.

Nejhůře skončila třetí skupina. „Ta opravdu trpěla. Některým z této skupiny dokonce zuby zčernaly. Jediným řešením bylo zuby vytrhnout. A pokud to kvůli mentálnímu stavu některých pacientů nebylo možné, nechali je trpět bolestí, kterou zkažené zuby mohou přinést,“ shrnul web History Defined.

Co experiment prokázal

Výsledek výzkumu skončil dle očekávání. „Vipeholmské experimenty se staly tím, čím jsou dnes: vědecky spolehlivým důkazem, že cukrovinky, zejména ty žvýkací, jako je karamel, způsobují zubní kaz,“ uvedla Lundská univerzita.

Na konci ledna proletěl zemskou atmosférou metr velký asteroid, jehož vědci pojmenovali 2024 BX1. Na pozdější nález úlomků vzácného meteoritu se můžete podívat v článku. Ilustrační foto
Nad Berlínem explodoval vzácný meteorit. Nesl informace o Marsu, Venuši i Zemi

Připomenula, že se výrobci cukrovinek snažili bránit a výsledky zpochybňovat, ale marně.

Důvod rozvoje umělých sladidel

Zjištění švédských vědců pak mělo ještě jeden důsledek. Další rozvoj výroby umělých sladidel.

„Dnes je na trhu k dispozici mnoho náhražek cukru, nekalorických i kalorických, které mají nízký nebo dokonce žádný potenciál ničit zuby. I když některé z těchto produktů mají ekonomické, technologické a toxikologické nedostatky, výroba náhražek cukru je důležitou součástí prevence zubního kazu,“ uvedl ve své studii věnované právě výsledkům Vipeholmského experimentu výzkumník Dowen Birkhed.