Ruská zima i vražedná tornáda. Na těchto místech rekordní počasí zabíjí

Pekelné vedro

S uznáním meteorologických rekordů to ovšem není tak snadné a někdy se názory odborníků rozcházejí. Například nejvyšší zaznamenaná teplota na Zemi byla podle Světové meteorologické organizace (WMO) naměřena 10. července roku 1913 ve Furnace Creek v Kaliforii, kde teploměr ve stínu ukázal 56,7 stupňů Celsia. Později se však objevily pochybnosti ohledně přesnosti tehdejšího měření a někteří odborníci tvrdí, že teplota byla ve skutečnosti až o 2,8 °C nižší.

Podle serveru Meteocentrum však má rekordní teplota naměřená ve stínu hodnotu 57,8 °C a byla zaznamenána v září roku 1922 v Libyi a v srpnu roku 1933 v Mexiku.

Zima jako v Rusku. Nebo v Antarktidě

Ani s rekordním mrazem to není tak jednoznačné, jisté však je, že ho naměřili v Antarktidě. Nejnižší teplotu ukázal 21. července teploměr na stanici Vostok, kde se hodnoty propadly na -89,2 °C. V srpnu roku 2010 satelitní měření ukázalo, že na hřebenu Východoantarktické plošiny teplota klesla dokonce až na -93 °C.

VIDEO: Češi sledovali částečné zatmění Slunce. Další bude až za tři roky

V antarktické pustině je hodnota mrazu pouhé číslo. V ruské vesnici Ojmjakon, kde žije asi 500 lidí, však byla v roce 1933 zaznamenána teplota -71° C, což je vůbec nejnižší teplota naměřená na obydleném místě. Jde o rekordní hodnotu, zdejší obyvatelé jsou však zvyklí na to, že v zimě padá rtuť teploměru k -50 °C. Tehdy děti přestávají chodit do školy, a když chtějí lidé někam jet večer autem, nastartují je prý kvůli baterii už ráno. Problémem jsou i pohřby – vykopání hrobu v zimě trvá i tři dny.

Zdejší obyvatelé musejí být velmi odolní, protože vesnice Ojmjakon, ležící na Dálném východě, drží i další primát – nejvyšší absolutní výkyv teploty. V létě tam bylo naměřeno až 35 °C nad nulou, rozdíl mezi teplotami v létě a v zimě tak činí více než 100 stupňů Celsia.

Držte si klobouky

I vítr má své rekordy. Nejvyšší rychlosti dosahuje v nárazech na přechodech tropických cyklon a ve vysokých horách.

Nejsilnější zaznamenaný vítr vál 10. dubna 1996 na australském ostrově Barrow Island, kam se přiřítil cyklon Olivia. Dosáhl rychlosti téměř 408 km/h. Nad kontinentem sice postupně zeslábl, ale i tak zničil, co mohl. Po dlouhých 62 letech tak přišel o prvenství vichr, který se v roce 1934 rychlostí asi 372 km/h prohnal kolem americké horské stanice Mount Washington.

I v českých horách to umí pěkně foukat. Zatím nejsilnější poryv větru byl zaznamenán v únoru roku 2020 na Sněžce v Krkonoších. Přístroje tehdy naměřily hodnotu 223 km/h.

Vražedný trychtýř

Tornádo je nebezpečné samo o sobě, a pokud se ještě navíc pokouší překonat rekord, je to už na pováženou. To je případ tornáda Tri-State, které se 18. března roku 1925 prohnalo americkými státy Missouri, Illinois a Indiana. „Kvůli svému rychlému pohybu, monstrózní velikosti a dlouhé dráze si tornádo vyžádalo stovky životů a tisíce lidí zranilo,“ píše americký National Weather Service.

Délka trasy Tri-State dosáhla 219 kilometrů, šířka místy činila více než kilometr. Úkaz trval tři a půl hodiny, tornádo se řítilo až stokilometrovou rychlostí a po celou dobu nepřetržitě devastovalo města, vesnice i krajinu ve svém dosahu. Vyžádalo si 695 mrtvých, přes dva tisíce zraněných a zničilo na 15 tisíc domů.

Za nejsmrtelnější tornádo bývá pokládáno Daulatpur-Saturia, které v podvečer 26. dubna roku 1989 zasáhlo Bangladéš. Stopa tornáda byla dlouhá asi 16 kilometrů. Ničilo domy a vytrhávalo stromy i s kořeny. O život přišlo přes 1300 lidí, dalších 12 tisíc bylo zraněno a celkem 80 tisíc obyvatel zůstalo bez přístřeší.

Rok a čtvrt tornádu: Lidem v Pánově chybí chodníky, ale i obchod či restaurace

Škody na domech a infrastruktuře dokonaly přívaly deště a kroupy. „Kromě několika rozlámaných kmenů stromů v zasažené oblasti nezůstalo stát vůbec nic,“ napsal Bangladesh Observer.

Ironií osudu přišla pohroma den poté, co bangladéšský prezident vyzval obyvatele, aby se modlili za déšť, protože zemi už šest měsíců sužovalo velké sucho.

Nejvíc prší v havajském ráji

Také srážkoměry zaznamenávají nejrůznější rekordy. Za nejdeštivější místo na světě je považováno havajské Kauai, kde průměrně spadne 12 090 milimetrů srážek ročně. Pro srovnání – v České republice je to asi 678 milimetrů ročně. Naopak v egyptském Asuánu naprší za rok jen půl milimetru, což je nejméně na Zemi, a špatně na tom je také Iquique v Chile, kde po dlouhých 14 let nezaznamenali vůbec žádný déšť.

Nejvíce srážek za jediný den bylo zaznamenáno na ostrově Réunion v Indickém oceánu, kde spadlo během 24 hodin 1870 milimetrů. Nejprudší déšť zase postihl Guadeloupe na Malých Antilách: za jednu minutu tam napršelo 38,1 milimetru.

Jak by vypadala Země bez ledu? Šokující video způsobilo na internetu rozruch

Stejně zajímavé jsou údaje o množství sněhu. Zatímco u nás už se rozběhly přípravy na intenzivní zasněžování horských svahů, jinde takové starosti nemají. Například na hoře Mount Rainier, nejvyšším vrcholu Kaskádového pohoří ležícího v americkém státě Washington, ročně spadne průměrně přes 31 metrů sněhu. Oblast je proto právem považována za nejzasněženější místo na světě.

Pozor! Padá kilová kroupa

Kroupy na rozdíl od sněhu nejsou vůbec romantické. Nejenže ničí úrodu a auta, ale mohou být i životu nebezpečné. Zatím zřejmě největší kroupa spadla v dubnu roku 1989 v Bangladéši. Vážila 1,02 kilogramu. Při tehdejším krupobití přišlo o život 92 lidí.

Hlasatelka Dagmar Honsová: Počasí ovlivňuje i naši chuť k jídlu

Jiná velká kroupa spadla v roce 1970 v americkém městě Coffeyvile. V obvodu měřila 44 centimetry, vážila asi tři čtvrtě kilogramu a k zemi se řítila rychlostí 169 kilometrů v hodině. V červenci roku 2010 byla ve Vivian v Jižní Dakotě zaznamenána kroupa o hmotnosti 879 gramů a průměru 20,3 cm.

Krupobití bývá nebezpečné i v Evropě. Letos v srpnu zabila masivní kroupa ve Španělsku dvacetiměsíční dítě.