Čeští vědci ze dvou pracovišť Akademie věd - Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského přicházejí s baterií z dostupných a levných materiálů, v níž by se dala skladovat energie u fotovoltaických elektráren či ve stacionárních bateriových systémech.

Hlavní autor českého patentu Červenka z Fyzikálního ústavu vysvětlil, že se snažili přijít především s baterií, která je levná, ekologická, snadno odbouratelná a také bezpečná, tedy taková, která nevzplane či nevybouchne, jako se to může stát v případě současných běžných lithiových baterií, které používají hořlavá rozpouštědla.

Čtrnáctiletý Jan Herzig
V roce mluvil ve větách, ve čtyřech četl. Český chlapec je zázračným dítětem

Uvedl rovněž, že jejich baterie je příliš těžká na to, aby se uplatnila v malých nebo mobilních zařízeních jako jsou chytré telefony, hodinky nebo třeba elektromobily. Její využití vidí hlavně v tolik potřebném skladování energie u fotovoltaických nebo větrných elektráren, jejichž výroba kolísá s ohledem na množství slunečních paprsků či větru.

Otakar Frank působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR jako vedoucí oddělení elektrochemických materiálůOtakar Frank působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR jako vedoucí oddělení elektrochemických materiálůZdroj: se svolením Akademie věd/Jan Plavec

Když italský fyzik Alessandro Volta sestavil v roce 1800 první elektrický článek, použil k tomu zinek, měď a slanou vodu. Dalo by se říct, že se čeští vědci vrátili ke kořenům, když do své dost možná přelomové vodné baterie použili slanou vodu, zinek a grafit. Jak vysvětlil spoluautor objevu Otakar Frank z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, vodným bateriím se nevěnovalo tolik pozornosti, protože se s nimi dosahovalo příliš nízké napětí.

Nový impuls 

Proto se vědci více věnovali například lithiovým bateriím, které pracují v bezvodém prostředí. „Nový impuls přišel nedávno s objevem, že vyšší dostupné napětí v baterii s vodným elektrolytem je možné dosáhnout výrazným navýšením koncentrace soli v roztoku,“ vysvětlil.

V průběhu testování se potvrdilo, že baterie má velmi dobrou výdrž. Po pěti stech cyklech nabití a vybití její výkonnost nijak citelně neklesala. Čeští vědci také zkoumají, zda v baterii nepoužít spíše takzvaný 3D grafen, složený z vrstviček grafitu širokých pouhý jeden atom náhodně uspořádaných v prostoru. Cesta vynálezu z laboratoře do výroby však bývá dlouhá a složitá. Podobně se to má i s tímto patentem.

České detekční trubičky jsou schopné velmi přesně odhalit přítomnost bojových látek.
Čeští chemici patří ke špičce v NATO. V práci jim pomáhají i nenápadné trubičky

Zdroj: Deník„Jako vědci jsme naši baterii vyrobili poněkud ‚na koleni‘. Do budoucna tedy chceme otestovat, jak by se dala vyrábět průmyslově a zda si udrží své ekologické a ekonomické kvality,“ popsal Jiří Červenka. „Systém je nyní ve fázi laboratorního vzorku, takže k převedení do výroby zbývá ještě mnoho práce a času. Zásadní je jednak dostat technologii do stavu, kdy bude jistá její bezpečnost a dlouhá životnost, a pak najít partnera, který výrobu dotáhne do konce, bude-li konkurenceschopná,“ nastínil Otakar Frank.