Navíc podle demografické prognózy bude ještě hůř, pokud se nepovede většinu aut z města odklonit, protože v následujících letech má ve městě najít domov kolem tisícovky nových obyvatel. S tímto oříškem by měl pomoct právě východní obchvat města za zhruba 350 milionů korun.

Hlavní tah protíná centrum

Silnice číslo 114 je hlavním tahem Hořovic, která vede skrze ulici 9. května, Palackého náměstím a Pražskou ulicí. Komunikace je ve spodní části města přes malý kruhový objezd na Valdeku propojena s dalším důležitým spojením – silnicí číslo 117. Od západu to je Masarykova ulice, která tudy přivádí dopravu od železáren v Komárově a průmyslového parku na kraji Hořovic. Od východu zase automobily ucpávají Tyršovu ulici, jež do města míří od dálnice D5 a průmyslové zóny u Žebráku.

Podívejte se, kdo kandiduje na Berounsku. Klikněte ZDE.

Dopravní bypass je navíc zásadní pro celý transit, který do města vede nejen od Žebráku, ale také například z Rakovnicka a pokračuje na Příbram, případně až do Českých Budějovic či Rakouska. Výsledkem je přetížení zmíněné kruhové křižovatkya vznik dlouhých kolon.

Jak mají Hořovice řešit stavbu obchvatu? Podívejte se, jak hlasovali čtenáři Deníku:

Většina dopravy se tedy valí do ulice 9. května a pokračuje na Palackého náměstí a do Pražské ulice, odkud především tranzitní automobily pokračují na jih, většinou na Příbram. Například podle posledního výstupu z celostátního sčítání dopravy, které Ředitelství silnici a dálnic (ŘSD) provedlo před dvěma lety, hořovickým náměstím ve všední den za 24 hodin projelo 9342 automobilů. Jen pro srovnání: na stejném sčítacím místě ŘSD v roce 2005 naměřilo 6097 automobilů. Za patnáct let tedy zde denní provoz narostl o více než 3200 vozidel.

Hříchy minulosti

Druhotným problémem je totální zbavení původní funkčnosti dotčených ulic, o kterém hovoří dopravní studie z roku 2008 od autorizovaného inženýra v oboru dopravní stavby Miroslava Vondřicha. Například co se týče náměstí, zde byly silnice neúměrně rozšířeny a jeho prostranství bylo tak hořovičtím „sebráno“. Vondřich ve svém textu doslova mluví o „zhmotnění snu šíleného silničáře, který dovolil absolutnímu popření funkce náměstí ve jménu snadného průjezdu kamionů“.

Lídři kandidátek
O hořovickou radnici se v letošních volbách utká osm politických uskupení. Mezi zásadní změnu patří přesun starosty Jiřího Peřiny z kandidátky ČSSD. Ten se letos stal lídrem uskupení Jistota a budoucnost se sportovci, mají číslo 2. Sociální demokraty se čtyřkou nově vede stávající radní města Jaroslav Vyhnal. Lídrem Nestraníků, kteří mají jedničku, je právník Jaroslav Ortman. Místní hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst má jasně nejdelší název. O hlasy se uchází s číslem 3 a lídrem je zubař Antonín Spal. ANO se pod číslem 5 letos spojilo s Trikolorou a vede je člen ANO Petr Karban. Šestku mají SNK, lídrem je ekonomka Věra Veverková. Lidovci dostali sedmičku a vede je profesí ředitel Jan Křížek. S číslem 8 se o hlasy uchází ODS v čele s podnikatelkou Evou Kaufmanovou.

Takto předimenzované nevhodné řešení postihlo i ulici 9. května. „Po zbourání velkého množství historické zástavby došlo k neúměrnému rozšíření především ve spodní části, a to jak historicky, tak dopravně. Šířka jízdního pruhu místy přesahuje i 4,5 m,“ píše Vondřich.

Bez obchvatu to nepůjde

Dobrá zpráva je, že lze tento stav napravit. Stavba východního obchvatu zde ale hraje zásadní roli. Do toho ještě navíc vstupuje růst obyvatel ve městě, kde má v následujících dvou letech přibýt kolem tří až čtyř set bytových jednotek. To zhruba odpovídá nárůstu obyvatel až o tisícovku. Hlavní rozvoj města probíhá hlavně v lokalitě pod hořovickou nemocnicí, kde pro své zaměstnance staví byty i majitel špitálu společnost Akeso.

Čerstvá dopravní studie, kterou si město zadalo k vypracování v únoru tohoto roku, ve svém modelu s obchvatem počítá a potvrzuje, že ulice v centru města nebudou tolik přetíženy jako za předpokladu, že by se objízdná komunikace nepostavila.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

Jak potvrdil vedoucí odboru výstavby a životního prostředí David Grunt, povolení pro stavbu bylo vydáno už v květnu loňského roku. „Nyní se může stavět za předpokladu, že Středočeský kraj, jako investor stavby, má minimálně získané souhlasy se stavbou od vlastníků pozemků,“ vysvětlil Grunt. Tento krok ale ještě není dokončen. Středočeský kraj a nové vedení radnice tak stále čekají složitá jednání.

V dubnu tohoto roku starosta města Jiří Peřina uvedl, že až bude východní obchvat města hotov, teprve potom bude radnice moct přistoupit k omezení průjezdu tranzitní dopravy městem.

Na tu může navázat revitalizací centra a souvisejících ulic s cílem navrátit je zpět občanům. Před budoucím vedení tak v následujícím volebním období stojí zásadní úkol, a to pomoct rozhýbat tuto několikasetmilionovou investici.

Komentář: Evergreen jménem obchvat

close Radek R. Kaša. info Zdroj: archiv Radka R. Kaši zoom_in Radek R. Kaša. Jak už tomu bývá ve většině měst u nás, jejich ekonomický a urbanistický růst jde ruku v ruce s enormním nárůstem dopravy. V Hořovicích tomu není jinak, kde doprava ucpává především hlavní silnice v centru města. Obyvatelé tak v současnosti čelí návalu až devíti tisíc aut denně, které se proženou Palackého náměstím a do centra přináší hluk a enormní znečištění. S řešením neutěšitelné situace má pomoct cirka 800 metrů dlouhý východní obchvat města za 350 milionů korun.

Ale jak už tomu v naší české kotlině bývá zvykem, příprava takového relativně jednoduchého projektu z politickým i byrokratických důvodů trvá i dekády. Hořovice nejsou výjimkou a přitom jde o komunikaci, která sice vede přes řadu soukromých pozemků, ale nestojí ji nic zásadního v cestě. To například v Berouně podobný projekt objízdné komunikace zkomplikoval záměr Ředitelství silnici a dálnic rozšířit dálnici D5 o jeden pruh. Musí se tak znovu přeprojektovat most přes Litavku a navazující kruhový objezd, jinak by se nákladní automobily nevešly pod v budoucnu širší dálniční most. Tady se opět ztratily další dva roky.

V Hořovicích na druhou stranu stojí již před posledním zásadním krokem, a to vykoupení zbývajících dotčených pozemků. Pro začátek ale investorovi, kterým je Středočeský kraj, stačí souhlas majitelů se stavbou a bagry se konečně můžou zahryznout do země. Podle slov starosty Jiřího Peřiny z dubna tohoto roku kraj slíbil, že se tak stane příští rok. Dočkají se tak Hořovičtí konečně klidného náměstí, které bude opětovně patřit primárně lidem a ne kamionům?

Radek R. Kaša, redaktor Berounského deníku