„O jejich připojení majitelé dosud neprojevili zájem, protože jsou to nemovitosti s vlastními zdroji,“ vysvětlil ředitel Vodovodů a kanalizací Beroun Jiří Paul a připomněl, že rozhodnutí se netýká přípojek, které už mají od společnosti vydáno souhlasné vyjádření.
Kdyby se domácnosti s novými přípojkami najednou rozhodly, že se k řadu chtějí připojit, měly by smůlu. Stejně jako firmy. S tím souvisí i rozvoj města, který je až do vyřešení situace pozastaven. To se nezmění až do doby, kdy se podaří Hostomicím napojit na další vodní zdroj.
Podívejte se, kdo kandiduje na Berounsku. Klikněte ZDE.
K výpadkům dodávek vody zatím nedochází, ovšem při nečekaně větších odběrech nebo za extrémně dlouhého suchého období by Hostomice mohly čelit vážnému problému. Podle ředitele vodáren je na vině vrt nad osadou Zátor. Původně se počítalo s jeho vydatností kolem šesti litrů za sekundu, čerpací pokusy ale opakovaně změřily, že je až šestkrát menší. Město a přilehlé obce jsou přitom závislé pouze na tomto jediném zdroji pitné vody, zásobovaném spodními vodami.
Oproti minulým volbám v Hostomicích kandiduje o jeden subjekt méně
V Hostomicích letos do městského zastupitelstva kandidují čtyři subjekty, tedy o jedno politické hnutí méně než v posledních komunálních volbách v roce 2018. Kandidáti na předních příčkách jsou prakticky stejní, jen v některých případech se proměnila pořadí. Změny se dočkaly také jména subjektů.
Například Nezávislí 2018 se přejmenovali na Změnu pro Hostomice a do voleb je pod číslem 4 znovu vede policejní komisař Jan Synek. Jako dvojka se na jejich kandidátce objevila účetní a auditorka Milena Mužíková. Ta před čtyřmi lety stále v čele kandidátky ČSSD, za které v zastupitelstvu usedla.
Nezávislí mají trojku a letos je jejich lídrem původně dvojka kandidátky Lukáš Příhoda. Ty před čtyřmi lety vedl podnikatel Jan Bomba. Zajímavostí je, že se Bomba živí truhlařinou i přesto, že je držitelem titulů inženýra a doktorátu.
Subjekt Občané pro Hostomice stejně jako naposledy vede současný starosta města Vít Šťáhlavský. Do voleb jdou s číslem 2. Na jejich kandidátce se o hlasy ucházejí zároveň nejmladší a nejstarší kandidáti napříč všemi politickými subjekty. Ekonom Vladimír Zachoval se svými 67 lety je nejstarším uchazečem a jednadvacetiletý student Patrik Plecitý nejmladším.
„Určitě pociťujeme projevy postupné klimatické změny, která má za následek úbytek kapacity využívaných vrtů v lese nad Zátorem. Dalším vlivem je výstavba obytných domů i postupné rozšiřování průmyslových objektů. Všichni také zvyšují své nároky na pitnou vodu,“ poznamenal starosta Hostomic Vít Šťáhlavský.
Jak mají Hostomice řešit dostatek vody pro obyvatele? Podívejte se, jak hlasovali čtenáři Deníku:
Místní zdroje nyní město využívá téměř na sto procent, což dělá celý systém značně nestabilní. Podle Paula pak už stačí jen větší spotřeba, například při napouštění bazénů, nebo porucha na řadu, a vodárny musí vodu do vodojemu zavážet cisternou. „Právě nepřipojováním dalších přípojek se snažíme tento stav udržet,“ vysvětlil ředitel.
Hostomice v tomto stavu setrvají až do té doby, než se napojí na stávající skupinový vodovod Lochovice – Lhotka, který momentálně končí u Lhotky. Propojení přípojky s hostomickým vodovodem zajistí dostatečné množství pitné vody i pro budoucí rozvoj území.
Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.
Naštěstí na to město není samo. Sousední Neumětely, které nemají vlastní vodovodní řad, totiž o přivedení vody už několik let usilují. Přitom samotná myšlenka dostat vodu z Radouše vznikla právě v této obci, které se již povedlo zajistit kompletní projektovou dokumentaci včetně stavebního povolení. Podle posledních informací od starosty Luďka Kunika už byl vybrán i dodavatel stavby. Kopnout do země by se mohlo do konce letošního roku a celý projekt má stát kolem 70 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí už vypsalo dotační tituly a obce budou v nejbližších dech podávat žádost.
Každý vodovodní řad trpí určitou ztrátou vody. V Hostomicích jde naštěstí zhruba o sedm procent, což je polovina republikového průměru. „Budeme s městem projednávat investice do rozdělení vodovodu na menší distrikty, abychom takto nízké ztráty mohli udržet, případně ještě snížit,“ připomněl Paul.
Nové vedení Hostomic bude tedy po volbách především stát před úkolem, jenž posvětí další spolupráci s Neumětely a případně pomůže spolufinancovat úsek přivaděče mezi Radoušem a Lhotkou a tím výrazně přispět ke zdárnému dokončení projektu.
Komentář: Když není voda, je zle
Přijít domů, otočit kohoutkem a nalít si sklenku vody je pro nás už neodmyslitelným standardem. Jen těžko si v dnešní době dokážeme představit, že se může stát, že si jednoho dne tu sklenku nenapustíme. A co teprve, když potřebujeme uspokojit další své životní potřeby.
V souvislosti s tímto tématem si vždy vzpomenu na slova Stanislavy Králové, místostarostky Koněprus, kde jsem byl loni na návštěvě. Tehdy se i v této obci řešil nedostatek vody a intenzivně tam makali na stavbě vodovodního přivaděče od Tmaně. Paní místostarostka tenkrát podotkla, že vodu k pití si člověk může koupit, ale není nic horšího, než když si nemůže vyprat nebo si dát sprchu. Měla přitom na mysli nejteplejší české léto, které připadlo na rok 2018. Toho času byly Koněprusy zcela na suchu. Obci se nakonec povedlo přivaděč dokončit letos v červnu.
Hostomice jsou přeci jen ve schůdnější situaci, ale i tak město čelí určité nejistotě. Diskutovaný vrt nad osadou Zátor má několikrát nižší vydatnost, než se původně předpokládalo – místo šesti litrů za sekundu totiž do vodovodního řadu proudí pouhý litr. Podstatnou skutečností je, že čtyřicetimetrový vrt je zásobován spodními vodami. Jediný městský zdroj vody tak musí momentálně spoléhat pouze na pokud možno ideální klimatické podmínky.
Tento stav není úplně ideální, protože jak trefně konstatoval ředitel berounských vodáren, voda s postupem času začíná být velmi cennou. „Nedostatek vody ukazuje její skutečnou hodnotu,“ uvedl Jiří Paul v červenci tohoto roku.
Pro Hostomice jsou tedy investice do přivaděče, ať už budou jakkoli nákladné, klíčovým až strategickým krokem, pokud si budou chtít i do budoucna udržet standard, na který jsme si všichni tolik zvykli. Ona totiž voda opravdu může dojít, jako se to před čtyřmi lety stalo ve zmíněných Koněprusech.
Radek R. Kaša, redaktor Berounského deníku