Máte nějaký bližší vztah k Loděnici?

„Nijak zvlášť. Jen mě přátelé z Loděnice požádali o prezentaci obrázků z mého pobytu v Norsku. Původně jsem si představovala, že tak učiním někde v obývacím pokoji. Nějak se to ale zvrtlo a z komorního posezení s přáteli nad fotkami se vyklubal sál a „přednáška“. Doufám a věřím však, že sobotní setkání bude spíše neformálního a přátelského rázu.“

Jak dlouho a kdy jste v Norsku byla?

„Můj pobyt v Norsku trval bez osmi dnů přesně jeden rok. Jednalo se o období mezi říjnem 2006 a říjnem 2007.“

Jaká místa jste navštívila?

„No, ono mnoho mých známých procestovalo tuto zemi za krátký časový úsek mnohem více než já za celý rok. Z hlediska rozlehlosti Norska jsem vlastně prozkoumala velmi nepatrnou oblast. Tehdy ale ani nebylo mým záměrem procestovat křížem krážem celou zemi. Toužila jsem spíše kdekoli v Norsku zakotvit, najít si zaměstnání a prostě se dívat. Přechodným domovem, kde jsem nakonec našla uplatnění i střechu nad hlavou, se mně nakonec stal půvabný malý ostrov na rozdrobeném norském jihozápadě. K ukojení mých cestovatelských tužeb tudíž bohatě stačily cesty po okolních ostrovech, výlety na moře či tu a tam do většího města, kterým byl zejména Stavanger.“

Jakými dopravními prostředky jste cestovala?

„Využívala jsem především lodní dopravy. Lodě jsou krásné a snad vždy jsem se musela usmívat, když se blížily k molu. Prostě se tomu radostnému pocitu nešlo ubránit.“

Čím vás tato země nejvíce zaujala?

„Možná čekáte nějakou překvapivou odpověď, ale je to příroda. Ani zdaleka jsem si nedokázala představit tu nesmírnou krásu, kterou v této zemi najdete. Sice jsem již v roce 1994 Norsko krátce navštívila, ale tyto věci prostě člověk nějak zapomíná. Vzpomínky se omelou a člověk je pak znovu překvapen.“

Jaké další země jste už navštívila?

„Během svého života jsem se pohybovala pouze v rámci Evropy. Loňský rok jsem měla to štěstí vycestovat vícekrát. Na jaře to byl týden v Anglii. V létě bláznivá dovolená s přáteli, kdy jsme na stoleté jachtě objevovali krásy Jadranu. A na podzim jsem absolvovala vandr po horách na ostrově Mallorca.“

Čím pro vás cestování je?

„Víte, já bych se především nerada pasovala na nějakou významnou toulavou botu. Ale k vaší otázce. Cestování, a tím myslím, když cestuji sama, je pro mě zejména obrovským sebepoznáním. Po návratu z cest to sice říká každý, ale já to cítím také tak. Už onen archetyp hloupého Honzy a jeho proměny na cestě do světa. To není samo sebou. Člověk, když se nachází mimo povědomé prostředí, se sám k sobě asi nějak lépe dostane. Neříkám, že zmoudří, ale prostě má výrazně jiné a jistě intenzivnější prožitky a poznatky, a to nejen o sobě samém. Já si teď dokonce vzpomínám, že i ty buchty v šátku jsem tenkrát měla od kohosi s sebou na cestu.“

Jaký doprovodný materiál na sobotní přednášku přivezete?

„Přijedu jen já v modré filcované čepici od Norského skřítka a můj notebook.“

Děkuji za rozhovor

Karel Souček