ALENA ŠUSTROVÁ
Titulek nelže, rozhovor s Vildou Čokem opravdu probíhal v koupelně šatny diskotéky U Jelena v Berouně, kde vystoupil po známé berounské skupině BLaCK HiLL. Důvod byl prostý – všude byl takový hluk, že by diktafon vůbec nebylo možno použít. Na uvedení této skutečnosti VČ trval stejně jako na otištění fotografie vzniklé tamtéž. Ráda toto přání plním. Za sebe ještě přidávám, že Vilém Čok je při jednání překvapivě vstřícný a k ženám velmi galantní. Dokonce tak, že odmítne sedět, pokud je v místnosti jen jediné k tomu vhodné místo a trvá na tom, že sedět bude dáma. Fakt, že oním místem je záchodová místa, už nehraje roli…
Představte své nové CD, ono má takový dost provokativní název, propral vás kvůli němu i bulvár…
Chachá, bulvár mě propírá pořád… Na tomto projektu jsem strávil poslední 2 roky práce. Změnil jsem sestavu kapely a přibral basistu. Takže se sound dostal více ke kořenům hudby i když elektronika je tam zastoupena v menší míře také. Práce byla velmi náročná a hodně mi s ní pomohl kytarista Pavel Marcel. Jen pro ilustraci uvedu, že jen na poslední zvukové úpravy jsem najezdil do studia a zpět přes 2.500 km!!!
Lidi tvrdí, že je to jednoznačně má nejlepší rocková deska. Název Černoška s obrovskejma kozama je eroticky zavádějící, ale přesto jsem se snažil ho udělat tak, aby koncepce obalu s názvem korespondovala s vtipem. Tedy obrázek je malinko odvislý, myslím však, že takový obal tu ještě nikdy nebyl. Je to vlastně obal v obalu. Dál o tom mluvit nebudu, ať to mají fanoušci jako překvápko. CD je na trhu asi dva týdny, je samozřejmě rockové, mně by to jinak nešlo. A jak se mu bude dařit, záleží na mnoha faktorech. Doba pro rock & roll je drsná…
Proto jste také založil vlastní vydavatelství Citadela?
Ano, abych byl prost jakýchkoli vlivů a tlaků vydavatelství, udělal jsem si to po svém. Je to ale vysilující práce.
Uvažujete o tom, že byste vydával i jiné projekty, než svoje vlastní?
Vzhledem k tomu, že jsem ´mladý´ vydavatel, který založil label jen kvůli svému projektu, který je prvním počinem, nejsem zatím schopen odpovědět. Protože, jak říkám, je to tvrdá práce. Jde o to, nejen nahrát hudbu, ale ještě ji dostat k lidem. A to je to nejtěžší. Kdybych nemiloval muziku a dělal prakticky cokoli jiného, tak se mi to finančně zúročí líp…Ale hudba je nádherná věc, protojí jí dělám tak, jak si myslím, že je to nejlepší a nejnezávislejší… V neposlední řadě nejde vždy o prachy.
Dnes hrajete v Berouně po místní kapele Black Hill. Jaký k ní máte vztah?
Znám se s BLaCK HiLL od loňského roku, kdy nám nabídli společný koncert. Nakonec z toho vzešly koncerty 3 a my je na oplátku berem do Prahy, kdy nám budou předskakovat 5.3. ve Futuru. Budeme tam totiž křtít Černošku s obrovskejma kozama. A protože kozy milují trávu, tak u toho správní pastevci nesmí chybět.
To ale není vaše první spolupráce s Berouňáky, v osmdesátých letech jste po zákazu Pražského výběru hrál v berounském MOPEDu…
Tehdy to byla vzájemně výhodná spolupráce, tenkrát se to hodilo Mopedu, mně ale, samozřejmě, taky. Myslím, že pro Moped to bylo hudebně nejlepší období. S Vojtou Hubingerem jsme se tenkrát dohodli, že jakmile se Výběr obnoví, v klidu se rozloučíme. To bylo férový a tak to taky proběhlo. Dnes se mi o Vojtově osudu donášejí jen kusé zprávy. Pere se s tím statečně…
Co chystáte do nového roku?
Nic než propagaci nové desky, budeme koncertovat, koncertovat a propagovat „Černošku“ všude kde to půjde. Je to časově tak na dva roky, takže další CDčko určitě dřív nebude. Také než si lidi uvědomí a naposlouchají fláky z téhle desky, tak nemá cenu do nich ´prát´ nové…
Kromě přípravy a uskutečňování vašich projektů jste také docela vytížený muzikálový zpěvák…
Dneska jsem zrovna přijel z Excaliburu z Ta Fantastiky… Začalo to před lety Ježíšem, od té doby jsem do muzikálů docela žádaný, takže si můžu vybírat. V současné době jich pár „dojíždím“ a nově jsem vstoupil do Švejka, kde hraju nadporučíka Duba a tajného agenta Brettschneidera. Muzikály mi umožnují být svobodný a nezávislý, je to paradoxní, ale část peněz, které v nich vydělám, dám zpátky do svojí muziky, takže je to takový kolotoč…
Zvládáte takový šílený kolotoč a přitom vypadáte hodně mladistvě, jak to děláte?
Život hudebníka je dosti devastující. Kompenzuji to plaváním, běhám, chodím střílet a hážu nože. Člověk musí dělat něco s přesvědčením a láskou a já jsem si jistý, že mě i ta rocková muzika zevnitř promývá, že je to taková živá voda…Někdy až moc, proto ta kompenzace sportem.
Co popřejete Berouňákům do nového roku?
Mimo obligátního zdraví, štěstí a dlouhých let, aby jim nezaskočila rybí kost v krku, až budou poslouchat mé nové CD Černoška s obrovskejma kozama a hned po ní koledy.
