Co městu literární soutěž přináší?

Literární soutěž HVH nás vřazuje do kulturního kontextu měst v České republice. Posiluje povědomí o tom, že Hořovice nejsou toliko (tradičně) průmyslovým městem na cestě mezi Prahou a Plzní. Připomíná osobnost básníka Václava Hraběte, k němuž kupodivu nalézají vztah stále noví a noví mladí lidé a tvůrci, přestože, kdyby Hrabě žil, byl by to již stařec. A přijedou k nám na festival HVH mladí lidé, kteří by jinak o Hořovicích ani nevěděli, vlastně si je objeví, což jsme rádi.

Čím může být soutěž prospěšná mladým autorům?
Těm nejmladším poskytne základní orientaci v současné tvorbě jejich vrstevníků, dá příležitost ku srovnávání a nějakému hodnocení od poroty. I z hovorů mezi sebou mají možnost pochopit, jak na tom jsou, a vzájemně se inspirovat. Pokročilejším semináře mohou pomáhat při tříbení jejich poetiky, hledání výrazu, osobitosti. Celý festival je i jakousi literární slavností, která mimoděk zdůrazňuje, že literární tvorba není okrajovou záležitostí, podílí se na formování společnosti a zejména utváří osobnost toho, kdo se jí věnuje. Prostřednictvím tvůrčího psaní se člověk naučí přemýšlet o světě v širších a příznivějších souvislostech a více rozumět společnost, 
a nakonec i sám sobě.

Do soutěže se letos přihlásilo 63 autorů. Jste spokojení s takovou účastí?
Obávám se, že v historii HVH (snad kromě prvního ročníku) je to posud nejmenší počet přihlášených autorů, což nás mrzí. Vždy to bývalo více než sto. I proto jsme se rozhodli věnovat našemu festivalu větší propagaci a tímto děkujeme i Berounskému deníku, že nám pomáhá. Řekl bych, že máme dobrou a kvalifikovanou porotu, jejímž předsedou je literární vědec a zejména znalec současné literatury Jiří Zizler. Dalším aktérem, bytostně spjatým s poezií, je Mirek Kovařík. Ten má pro mladou tvorbu obzvláštní pochopení a rozumí současným trendům poezie jako možná nikdo jiný. Je to dobrá literární půda, tak kéž ji mladí tvůrci využívají co nejvíce!