Když se vnuk zakladatele slavné značky Maurizio Gucci seznámil v 60. letech s temperamentní Patrizií, bylo jim oběma dvacet. „Co je to za krásnou dívku v červených šatech, která vypadá jak Liz Taylor?“ ptal se prý mladík. Brzo vypadali jako ideální pár. Fyzicky se velmi přitahovali a Mauriziovi imponovala i dívčina kuráž. Pravda, jeho otec tolik nadšen nebyl. „Typ, který jde po tvých penězích“ - tak zhodnotil zkušený muž budoucí snachu. Maurizio si přesto prosadil své a svůj „typ“ si vzal.

Větší podporu našli u Mauriziova strýce Alda, jehož kontaktů a vlivu uměla pragmatická novomanželka šikovně využít. Její touha po moci a penězích však postupně rozklížila rodinné vztahy. Když do Mauriziova života vstoupila jeho bývalá kamarádka Paula, byl to začátek Patriziina pádu. O tom všem teď vypráví v kinech novinka Ridleyho Scotta Klan Gucci.

Silné drama se nekoná

Má bezmála dvě a tři čtvrtě hodiny a člověk by čekal, že půjde o silné drama, kde tvůrci rozehrají především tragické finále. Se vším všudy, i soudním přelíčením, které budilo ve své době mimořádný ohlas.

Tým Ridleyho Scotta se však soustředil na popisné líčení rodinných poměrů. Vypráví rozvláčně, některé zkratky jsou naopak nešťastné. Nabízí sice několik eroticky odvážných scén a hádek, navzdory tomu ale působí film jako sterilní podívaná. Dominuje jí pečlivá dobová výprava, kostýmy, auta a dobové skladby (Donna Summer, Eurythmic, Blondie), tady si tvůrci opravdu vyhráli, emoce se ale na plátno nedostaly.

Samotná vražda a soudní líčení se navíc odehraje prakticky za posledních patnáct dvacet minut a divák jde utahaně domů. Chválit lze herce - Lady Gaga v roli Patrizie, Adama Drivera jako Maurizia a zejména Al Pacina jako Alda Gucciho (navzdory tomu, že Gucciho rodinu jeho obsazení pobouřilo, reálný Aldo byl prý vysoký, modrooký muž. Inu, Pacino poněkud přibral).

Scott straní ženám

Scott předkládá ušlechtilou módní nudu, jež balancuje na hraně telenovely. Je to s podivem, zvlášť když podkladem ke scénáři byla kniha Dům Gucci: Senzační příběh vraždy, šílenství, půvabu a chamtivosti (2000), v níž Sara Gay Fordenová líčí události poměrně dynamicky.

Je také škoda, že se do filmu nedostaly některé zajímavé okolnosti. Třeba fakt, že Mauriziova vražda zaskočila všechny včetně obou dcer, které odmítly matce vyplatit peníze z rozvodového vyrovnání. Nebo zmínka o tom, že Patrizia absolvovala šest let po rozvodu operaci nádoru na mozku. Zbytečně mnoho prostoru naopak film věnuje vědmě Pině (Salma Hayek), s níž Patrizia udržovala vřelé styky a jež jí pomohla najít vraha.

Téměř to vypadá, jako by Scott stranil ženským hrdinkám, což ostatně prokázal i v předchozím snímku Poslední souboj (běžel v kinech před měsícem). Tentokrát ale na úkor dramatičtějšího vyprávění. Škoda, že se adaptace Gucciho příběhu neujal Martin Scorsese, měl prý o film zájem. Možná by v jeho podání dostal jiný říz.

A tak spíš než filmový Klan Gucci budou si lidé pamatovat nedávný skandálek s černým svetrem a vykrojenými rudými rty, výtvorem slavné značky. Dal se vyhrnout do půli tváře, takže připomínal líčení amerických herců z přelomu století, jež se dnes považuje za symbol rasistické parodie. Gucci jej muselo po řadě kritik stáhnout z trhu.