1. Jaké místo pro něj vybrat?
Rostliny potřebují vždy dostatek světla, proto by bylo nejlepší, kdybychom skleník mohli postavit na takové místo, kam svítí slunce od rána do večera (slunce můžeme zastínit, dostat ho do stínu, je obtížné). Jenže málokdo má zahradu bez stromů, bez domu a bez sousedů. V průběhu roku sledujeme, jak se po pozemku pohybují stíny a podle toho místo vybereme, to je asi nejdůležitější kritérium. Pak zohledníme další: skleník nepřekáží, je k němu snadný přístup s kolečkem, lze k němu zavést vodu, není vystaven nepříznivým povětrnostním vlivům. Bude-li stát v mrazové kotlině nebo budou-li kolem něj neustále profukovat větry, projeví se to i uvnitř snížením teploty. Skleník bychom ale neměly stavět ani pod stromy, i když by jej nestínily. Rizikem jsou padající listí nebo choroby a škůdci.

2. Jak důležitá je orientace podle světových stran?
Jestliže chceme pro pěstování rostlin využít slunce co nejlépe, nabídneme mu stranu s největší volnou plochou. Má to ovšem háčky. V předjaří budou sluneční paprsky vnitřní prostor sice velmi rychle ohřívat, v noci v něm ale může být výrazně chladno a tyto rozdíly nemusí vyhovovat všem rostlinám. Pak je dobré po západu slunce přes skleník přehodit rohože a ráno je od stranit. A v létě naopak: skla stíníme a skleník důsledně větráme, aby se nepřehříval. Pro léto se tak jeví jako lepší orientace dlouhých stran ve směru východ – západ, protože dovnitř svítí z boků „slabší“ ranní a večerní slunce, přičemž v poledne je nad skleníkem. U menších skleníků nemá natočení v prostoru příliš velký vliv na běžně pěstované rostliny.

3. Je efektivnější dát zastínění dovnitř, nebo ven?
Rohože na skleníku odrazí sluneční paprsky předtím, než dopadnou na sklo, tudíž v tu chvíli vnitřní prostor nezahřívají tolik, jako když proniknou sklem a rozptýlí je plachta natažená pod ním. Vnitřní zastínění naopak dovolí, aby bylo uvnitř více světla.

4. Je lepší, když má skleník boční stěny kolmé k zemi, nebo sešikmené směrem dovnitř?
Platí zákon dopadu a odrazu. Čím více zešikma dopadají sluneční paprsky na sklo, tím více se jich odrazí a tím méně jich projde dovnitř. Z tohoto pohledu je tedy lepší mít stěny sešikmené. Ovšem pokud zůstanou rovné, zůstane uvnitř více prostoru pro rostliny. Polykarbonáty lze ohýbat, proto se čím dál častěji vyrábějí zaoblené skleníky, které dovnitř propouštějí světlo optimálně po celý den.

5. Máme volit raději průhledné sklo, nebo matné?
Dnes se doporučuje spíše matné či polomatné, protože světlo rozptyluje, takže nehrozí popálení rostlin. Čiré sklo musíme více stínit. Ale důležitější je spíše kvalita skla, aby bez úhony vydrželo sníh, mráz i silnější poryvy větru.

6. Musí mít skleník větrání?
Menší skleník můžeme větrat dveřmi, u větších bývají některé skleněné části otevíratelné, dokonce automaticky, čímž lze regulovat teplotu uvnitř. Pro zdárné pěstování je to nezbytné.

7. Sklo, nebo polykarbonát?
Propustnost světla mají podobnou (80–90 %), s polykarbonátem se lépe manipuluje a má lepší tepelně izolační vlastnosti díky vnitřním komůrkám. Životnost obou je relativní, záleží na prostředí a zacházení. U polykarbonátu musíme víc než u skla dávat pozor, zda je kvalitní, tedy od renomovaného výrobce, jinak je to riskantní.

8. Na co si mám dát ještě pozor?
Kostra skleníku vydrží déle, když jsou jednotlivé díly z plechů nejdříve vyrobeny a poté zinkovány. Jestliže výrobci vezmou pozinkovaný plech a pak z něj stříhají a ohýbají díly, dříve či později se někde objeví koroze. Taková drobnost, ale kdo chce mít skleník, který musí každý rok ošetřovat.