Od loňského ledna do září přibylo ve středních Čechách dvanáct a půl tisíce lidí. Abychom byli přesní: 12 507. Vyplývá to ze statistického bulletinu za první tři čtvrtletí roku 2018, který čerstvě zveřejnil Český statistický úřad.

Nejnovější údaj, který je v něm dostupný, ukazuje, že Středočechů už je evidováno daleko víc než milion a čtvrt (jak se tak nějak udržuje v obecném povědomí). Pomyslné počitadlo se zastavilo na hodnotě 1 365 302. Prozatím. Není totiž pochyb o tom, že další hlavy budou přibývat. V některých regionech se to děje skutečně závratným tempem. Za pouhé tři kvartály (kompletní čísla postihující celý uplynulý rok zatím k dispozici nejsou) se v nejbližším okolí Prahy nově usadily tisíce lidí. Kolem tisícovky dosahují přírůstky na Berounsku a Mladoboleslavsku – a skoro také na Kladensku. Na opačném konci žebříčku je (a to už tradičně) Rakovnicko; jediný ze středočeských regionů, který zaznamenal nárůst pouze v řádu desítek. Kdekoli jinde v kraji se přírůstek počtu obyvatel počítal nejméně na stovky.

Mimochodem – Pražanů je aktuálně 1 304 773. Proti Středočechům o 60 529 méně – což vlastně představuje rozdíl odpovídající velkému městu. Nebo i menšímu okresu. Metropole se na počtu obyvatel v celé zemi podílí 12,27 procenta, zatímco střední Čechy již 12,83. Počet obyvatel České republiky totiž dosahoval 10 637 794.

Za novými obyvateli peníze nepřicházejí

Nelze se divit snahám středočeského hejtmanství, jež dlouhodobě volá po změně rozpočtového určení daní. Chce dosáhnout úpravy rozdělování té části daňových výnosů, které stát předává krajům na financování jejich potřeb. Na příkladu dopravní obslužnosti, která se z těchto peněz platí mimo jiné, pak lze názorně ukázat, že s přibývajícím počtem lidí by bylo třeba i přibývajících peněz. Systém rozdělování určený v minulosti to nicméně nevidí: zůstává stabilní. Středočeské hejtmanství má proto snahu přesvědčit zákonodárce, aby pravidla změnili právě ve prospěch středních Čech. Podle propočtů náměstka hejtmanky Gabriela Kovásce (ANO) v jiných krajích – včetně těch, odkud přichází nejvíc nových obyvatel – utrácejí zhruba miliardu korun, která by podle spravedlnosti dané aktuálními počty obyvatel měla patřit do středních Čech. Ochota vzdát se této částky tam však asi bude mizivá.

Desítky tisíc lidí se stěhovaly

Jestliže padla zmínka o masivním stěhování, je třeba zdůraznit, že právě ono stojí za výrazným nárůstem počtu Středočechů především. Za první tři čtvrtletí do kraje takto přišlo 24 255 lidí. Je však třeba odečíst 12 720 obyvatel, kteří se naopak vystěhovali. Republikové rekordy to však nepředstavuje. Ty drží hlavní město s 31 210 nově příchozích a 23 155 vystěhovaných. Že by – jak by tato čísla snad mohla napovídat – nakonec bylo něco pravdy na okřídlených slovech hovořících o tom, že každý moudrý Pražák se nakonec usadí ve středních Čechách?

Jan Cieslar z ústředí Českého statistického úřadu sice strohou řeč čísel takto nekomentuje, nicméně hovořit o dlouhodobém trendu by se dalo. Sledování takzvané vnitřní migrace mezi roky 2015 a 2017 ukazuje, že nejsilnější migrační proud byl v rámci republiky právě mezi hlavním městem a jeho středočeským okolím. „Přičemž do Středočeského kraje se z Prahy vystěhovalo o téměř sto tisíc obyvatel více, než se stěhovalo opačným směrem,“ podotkl Cieslar.

To, že si v uvedeném období 2005 – 2017 střední Čechy výrazně „polepšily“, potvrzuje i Roman Kurkin z odboru statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu. „Na krajské úrovni přibylo vnitřní migrací nejvíce obyvatel ve Středočeském kraji; konkrétně 130 tisíc. Moravskoslezský kraj naopak takto přišel o 39 tisíc obyvatel,“ připomněl. Vedoucí oddělení demografické statistiky Terezie Štyglerová pak zašla až na úroveň jednotlivých měst. „Vnitřní migrací se zvýšil počet obyvatel zejména v Jesenici, Milovicích a Říčanech. Naopak výrazně záporné saldo vnitřního stěhování měla hlavně největší města jako Brno, Ostrava či Praha,“ nabídla celorepublikový pohled. Pokud jde o cizince, nejčastějšími příchozími jsou příslušníci těch nejpočetnějších menšin: Ukrajinci, Vietnamci a Slováci.

Radostné události převážily smutek

Počet obyvatel Středočeského kraje se ale v prvních třech čtvrtletích loňského roku zvýšil i takzvanou přirozenou měnou. Narodilo se 11 264 dětí, zatímco počty zemřelých se zastavily na čísle 10 292. V sousední Praze jsou pak rozdíly ještě výraznější: 11 600 / 9395.


Počet obyvatel středních Čech na konci třetího čtvrtletí roku 2018

Region Muži Ženy Celkem Nárůst od konce roku
Benešovsko 48 701 49 797 98 498 526
Berounsko 46 200 47 244 93 444 1 091
Kladensko 80 861 84 171 165 032 981
Kolínsko 50 215 51 057 101 272 815
Kutnohorsko 37 334 38 079 75 413 224
Mělnicko 53 487 54 598 108 085 848
Mladoboleslavsko 64 965 63 804 128 769 993
Nymbursko 48 853 50 709 99 562 725
Praha - východ 88 739 91 072 179 811 3 608
Praha - západ 71 094 74 094 145 188 2 278
Příbramsko 56 589 58 135 114 724 321
Rakovnicko  27 575 27 929 55 504 97
Kraj celkem 674 613 690 689 1 365 302 12 507


Údaje se vztahují k 30. září 2018; přírůstek je vypočten ze srovnání s 1. lednem.
Zdroj: Český statistický úřad