Ve Středočeském kraji se do této akce takzvané občanské vědy, organizované Českou společností ornitologickou, v lednu zapojilo 5626 dobrovolníků; o 1391 víc než loni. Mimochodem – ze středních Čech byl každý pátý z dobrovolných spolupracovníků: těch totiž celorepublikově poslalo hlášení o svých pozorováních 27 123.

Koňadry krajské zlato neobhájily

Pomyslné stupně vítězů celorepublikově obsadila sýkora koňadra před vrabcem polním a jeho bratrancem vrabcem domácím. Seřazeno podle počtu spatřených jedinců. Ve středních Čechách však vrabec polní koňadru letos přestihl – na rozdíl od loňska i předloňska, kdy koňadry vedly i v rámci krajského srovnání. Letos tito brabčáci berou zlato, třebaže byli v kraji hlášeni jen u necelé poloviny pozorování (46,7 procenta). Koňadry se ukázaly podstatně časněji, když je viděly více než čtyři pětiny lidí zapojených do počítání (84,5 procenta) – jejich hejna však byla podstatně méně početná. Dalšími velmi častými návštěvníky středočeských krmítek se letos stali vrabci domácí, sýkory modřinky a hrdličky zahradní; následovali kosi černí.

Právě kosové, jichž ve srovnání s loňskými pozorováními ve středních Čechách výrazněji přibylo, se jedním z největších překvapení letošního sčítání stali i celorepublikově: objevili se na 57 procentech krmítek, zatímco před rokem to bylo na rovných 50 procentech. V kraji překvapili i stehlíci obecni, jejichž pozorované počty se meziročně zvýšily ještě výrazněji. A celorepublikově se úplně nejvýraznějším „skokanem roku“ stal čížek lesní, připomněla koordinátorka Ptačí hodinky Alena Skálová.

Ve středních Čechách, kde nahlášených jedinců ve srovnání s loňskem přibylo o 605 procent, se čížek dostal v ptačím žebříčku na 13. příčku. Celorepublikově se však vyhoupl z loňského 24. místa dokonce na deváté, upozornila Skálová. S poznámkou, že čížci letos přilétli na 14 procent krmítek, zatímco loni to byla jen necelá tři procenta. Shodné údaje od množství pozorovatelů potvrzují, že letošní zima je na čížky opravdu mimořádně bohatá. Ke stejným závěrům ostatně dospěli i sousedé v Bavorsku a v Rakousku, kde se sčítání ptáků odehrávalo rovněž. Vysvětlení je jednoduché: velká hejna čížků ze severu zalétají zimovat do střední Evropy v nepravidelných intervalech. Podle zkušenosti ornitologů však vyšší výskyt čížků nelze přímo spojovat s tužším průběhem zimy, což by asi leckoho napadlo. Prostě: objevují se nepravidelně.

Údaje od nadšenců pro odborníky

V rámci středních Čech při počítání ptáků na krmítkách, jež se konalo od 8. do 10. ledna, lidé nahlásili ornitologické společnosti 112 702 pozorovaných opeřenců. Celorepublikový součet zhlédnutých ptáků se pak vyšplhal na 538 tisíc: více než půl milionu. Získaná data jsou cenná hlavně pro možnost porovnat zjištění z jednotlivých let; ukáže se, jak které druhy přibývají, či ubývají.

„Bude velmi zajímavé sledovat, jak se situace vyvine v příštím roce. Každopádně na příkladu čížků i kosů vidíme, proč je důležité sčítat několik let po sobě – jen tak zjistíme, jestli se jedná o krátkodobé výkyvy, nebo skutečně dochází k dlouhodobým změnám,“ poznamenala Skálová. A jedním dechem milovníkům přírody připomíná, kdy se uskuteční už čtvrtý ročník Ptačí hodinky: bude to od 7. do 9. ledna 2022.

Ptačí hodinka ve středních Čechách – 2021

Pořadí Druh Počet jedinců Procento sčítání
1. Vrabec polní 19 119 46,7
2. Sýkora koňadra 18 214 84,5
3. Vrabec domácí 16 978 41,6
4. Sýkora modřinka 8706 64,6
5. Hrdlička zahradní 8096 49,7
6. Kos černý 5850 62,7
7. Stehlík obecný 5785 17,6
8. Zvonek zelený 4716 27,1
9. Drozd kvíčala 2482 3,3
10. Straka obecná 2416 28,3

   

Ptačí hodinka ve středních Čechách – 2020

Pořadí Druh Počet jedinců Procento sčítání
1. Sýkora koňadra 17 981 91,4
2. Vrabec polní 16 339 53,9
3. Vrabec domácí 11 298 39,9
4. Sýkora modřinka 6851 70,1
5. Hrdlička zahradní 6735 52,0
6. Zvonek zelený 4696 31,5
7. Kos černý 3509 57,0
8. Stehlík obecný 2979 14,6
9. Brhlík lesní 2073 41,9
10. Straka obecná 1725 28,0

Zdroj: Česká společnost ornitologická