Skupinka se setkala u hořínské plavební komory, odkud pokračovali všichni společně po cyklostezce až k sítím, které Petr Lumpe se svou kolegyní natáhli nedaleko jednoho z odpočívadel. Do sítí chytali ptáky, které následně ukázali zvědavým účastníkům vycházky. Některé z opeřenců navíc čekalo i kroužkování.

Amatérští ornitologové zahlédli nebo zaslechli přes pětadvacet druhů ptáků, od malých střízlíků přes brhlíky, holuby, strakapoudy, žluny, sojky a kachny až po kormorány, volavky a orla. Našli také jednu uhynulou sýkoru modřinku, která doplatila na náraz do skla jednoho z oken mělnického městského úřadu.

„Lepit na velké skleněné plochy siluety ptáků není nutné, když je jich málo, beztak nefungují," poučil přítomné Libor Praus. „Každopádně je dobré tu jednolitou plochu nějak narušit, 'rozbít'. Vhodné jsou například svislé pruhy, jako ty, které jsou na protihlukové stěně podél nového průtahu městem," vysvětlil zoolog.

Získávání informací o ptácích

Kroužkování ptáků je podle Petra Lumpeho, dlouholetého zoologa Regionálního muzea v Mělníku a nyní zaměstnance Správy Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj, jedním z nejjednodušších způsobů, jak zjistit o ptácích víc informací, než je možné zjistit pouhým jejich pozorováním.

„Jakmile máme kroužek, máme ptáčka individuálně označeného a můžeme zjistit, jestli se z jedné zahrady přemístil na druhou, jestli chodí každý rok na stejné krmítko, jestli je v páru se stejným partnerem," prozradil účastníkům ornitologické vycházky.

Zajímavosti o kroužkování- Ke každému nasazenému kroužku se zapíšou důležité údaje, především o jaký druh ptáka se jedná, kde byl odchycen, délku křídla a ocasu, podle nichž je možné poznat, v jaké kondici se pták nachází, pohlaví a další.

- Všechny zapsané údaje se na konci roku pošlou do kroužkovací stanice, v Česku je jí Národní muzeum v Praze, kde je centrální evidence.

- Najít ptačí kroužek není nijak výjimečné, protože například na cyklostezkách nebo u silnic je možné najít přejeté ptáky. „Kroužek vezměte a pošlete ho do Národního muzea. Mělo by to fungovat tak, že i když člověk o kroužcích nic neví, stačí kód, který je na kroužku, napsat na obálku s adresou N. muzeum Praha," poradil Petr Lumpe. „Dopis by se pak měl dostat do kroužkovací stanice. Jednou se ale stalo, 




že nedošel, protože se ukázalo, že někde v Kongu existuje nějaká vesnička Praha, kde to hrozně dlouho leželo, než to objevili a dopravili zpátky k nám," popsal.

- Z výzkumu a dat získaných díky kroužkování vznikají výsledky, které byly zapracovány například do Migračního atlasu ptáků České republiky.

- Ptákům kroužek nevadí. „Je to jako hodinky pro člověka. Když je máte nové, neustále je kontrolujete a díváte se na ně. A za týden je hledáte, ačkoli je máte na ruce," vysvětlil Petr Lumpe s tím, že většina ptáků si do kroužku párkrát klovne a pak si ho přestane nevšímat.

- Dříve se ptáci také vážili, nyní se zjišťuje jejich tučnost. Ptáci mají na břiše prakticky průhlednou kůži, jsou pod ní vidět tukové polštářky. „Existuje stupnice 0 až 9. Nejčastější je 2 nebo 3, ptáci s tučností od 7 výš se vidí málokdy. 
I když zrovna před pár dny jsme tu měli pěknou sedmičku, vyžraného rákosníka," uzavřel zoolog.

Čtěte také: Mladý čáp z Měcholup doletěl až na pobřeží Maroka