Zatím jde každopádně o fór, jestliže Černá ohlásila, že se firma připojuje k současnému trendu elektrifikace a připravuje vlastní bezemisní letoun s označením L-39 Silent – přičemž už chystá testování prototypu koncepčního demonstrátoru ve vzduchu. „Tento zelený stroj z Vodochod s přezdívkou Mlčák bude primárně sloužit k výcviku pilotů stíhacích letounů 12. generace,“ uvedla mluvčí, neváhající nabídnout ani fotografie.

Její sdělení nabízí i zcela konkrétní data představující „experimentální stroj“, který prý vychází z předchozích generací L-39 Albatros a L-39NG. „Letoun měří na délku 11,99 metru a má rozpětí křídel 9,99 metru. Mlčák je osazen motorovou jednotkou SilenticX tvořenou soustavou speciálních elektromotorů, které pohánějí malé turbíny o souhrnném výkonu 899 kW. Letoun má maximální rychlost 999 km/h, dolet 1499 kilometrů a zvládne vystoupat do výšky až 14 023 metrů,“ shrnula Černá zvažované vlastnosti.

Nabízí však i další údaje, jež už znějí čistě „aprílově“: v kabině nechybí kávovar, jelikož espreso mají piloti rádi – a konstruktéři samozřejmě nezapomněli ani na tolik žádanou zásuvku pro dobíjení mobilu. Pokud by snad někomu vadilo, že letadlo se pohybuje tiše, nechybí možnost zvolit si v soundsystému různý zvuk motorů: v databázi jsou různé nahrávky od prvorepublikového Aero-1 přes L-29 Delfín až po psychedelicky tiše zlověstný zvuk skutečného UFO. „Velmi oblíbená je skladba The Flight of the Bumble-Bee v provedení Středočeského symfonického orchestru. Také nahrávky výbuchu bomb pro simulaci útoku na pozemní armádní jednotky mají určitě své opodstatnění,“ popouští Černá dále uzdu fantazii. S tím, že při leteckých dnech bude tento systém moci také reprodukovat hudbu.

Vlak v novém nátěru Pražské integrované dopravy (PID).
Největší zdražení na krátké vzdálenosti: Od 1. dubna se mění ceny jízdného

Tvůrci prý vyřešili i problém, co se stane, pokud se za letu vyčerpá všechna energie z baterií. Pomůže rekuperace s možností vyměnit výšku za další pohyb díky částečnému rychlodobití akumulátorů. Přičemž Černá tuhle představu detailněji upřesňuje: „Letoun přepne do autorotačního plug-in hybridního režimu motorů, které umí rekuperačně vyrábět energii při klesání k zemi. Poté by mělo dojít k částečnému nabití – a možnosti letět v dalším horizontálním nebo lehce stoupavém letu.“ Ovšem: svou roli by prý také mohly sehrát speciální solární potah povrchu letounu o vysokém napětí, který je ve vývoji, případně schopnost dobíjet letadlo z jiného letounu za letu – nebo i létající platformy s možností krátkého přistání…

Vizi spojenou s létáním nabídly na twitteru také České dráhy. Propojení Prahy a Košic prý přinese ultrarychlé spojení zajišťované pendolinem představěným na tryskový pohon. „A Žilinou prolétneme bez zastavení,“ žertuje tweet Českých drah – přesněji tedy „ČD Aero“.

Naopak návrat k minulosti nabízí twitterový příspěvek Pražské integrované dopravy. Hovoří o schváleném obnovení provozu koněspřežné tramvaje na území hlavního města Prahy. „Návratem k animálnímu pohonu reaguje metropole nejen na energetickou krizi a inflaci, ale také na potřebu snižování uhlíkové stopy,“ nabízí PID vysvětlení. Nechybí však ani pohotová odpověď na čtenářskou výtku, že na zveřejněné fotografii (mimochodem: z Brna) nemají koně jednotný červeno-šedý nátěr PID. Prý se ho ani nedočkají: genetickou mutaci nikdo nepovolil a pořídit jim přeliv a pravidelně ho obnovovat by bylo nákladné. Zato trus je zdarma – a prý může být využíván pro výrobu elektřiny potřebné po pomocné obvody vlečného vozu…

Dopravní žertík nabízí na twitteru také náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti), který má na magistrátu nyní na starost právě oblast dopravy. Na ulici, kde nejsou tramvajové koleje ani troleje (přičemž podle Hřibových argumentů ani nejsou potřebné, když tam tramvaj stejně nesmí), představuje dopravní značku zakazující vjezd tramvajím. Jako novinku, která na četné žádosti metropoli změní: „Naše trpělivost s negativními dopady tramvajové dopravy přetekla. Tramvaje zabírají místo na silnicích, blokují průjezd automobilů a vytváří kolony. S tím teď bude konec.“

K tomuto žertování se připojují některé komentáře – třeba výzvami k boji proti blokování chodníků parkujícími tramvajemi, k zavedení jednosměrného provozu na chodnících nebo upozorněním na potřebu řešit rizika, kdy může chodce na přechodu srazit metro. Opakují se však i poznámky, že místo vymýšlení „blbostí“ je spíš čas hledat pro pražskou dopravu skutečná řešení.