Milan Breburda, který provozuje hospodu v Doubravčicích, si na přízeň štamgastů nestěžuje. Když před čtyřmi lety otevřel, neměl jich rozhodně tolik jako dnes. „Za poslední zhruba rok a půl mi častí až stálí zákazníci docela přibyli," popsal.

„Jsme v pohodě, tradičně naši věrní přicházejí navečer kolem páté až půl šesté na své oblíbené pivko," řekl Milan Breburda. Že by na tradičním českém moku lidé šetřili, podle svých slov a čtyřleté zkušenosti v doubravčické hospodě tvrdit nemůže. „Znát je to jen na ročních obdobích," směje se.

„Teď ještě na pivečku lidé nešetří, to přijde až v lednu, únoru, prostě po vánočních finančních vydáních," dodal Milan Breburda na veselou notu.

Spořiví Češi

Provozovatel několika restaurací v Kolíně Miloš Vejdělek ale vidí situaci jinak. Podle něj se od roku 1990 prodej piva v hospodě snižuje. „Vidím to minimálně u nás v provozovnách o pět až šest procent méně každý rok," řekl.

Podle něj tak převládá prodej lahvových piv v supermarketech. „Je to jasně dané. Když v akci koupíte pivo za patnáct korun a v hospodě je za pětatřicet, tak si spořiví Češi řeknou proč chodit do hospody?" vysvětlil.

Grilovací národ

Česko prý čeká podobný model, jako je třeba v Rakousku. „Lidé tam jdou jednou za týden do hospody, dají si večer tři piva a celý týden mluví o tom, jak si to udělali hezké," řekl. Časy, kdy šli muži po práci na pár piv a pak jeli domů, když přijel autobus, už jsou podle něj pryč.

Na pití piva se podle něj projevuje také to, že Češi jsou „grilovací" národ, řekl. „Rádi grilují u sebe na zahrádce, kdy si pivo koupí raději domů, než aby ho šli pít do hospody," vysvětlil.

Čtěte také: V restauracích bylo nabito po revoluci, pak zájem postupně utichal