Vojenský újezd Brdy se zřejmě přiblížil ke svému zrušení. Poslanci v úterý poslali do druhého čtení návrh zákona, který s koncem tohoto vojenského újezdu počítá. Záměr však naráží na nesouhlas středočeských obcí 
a nelíbí se ani sociálním demokratům.

O zrušení brdského vojenského újezdu se mluví už několik let, přičemž podle vládního plánu by na jeho území měla vzniknout chráněná krajinná oblast. Vojáci by se újezdu rádi zbavili, protože ho příliš nepotřebují. „Vojenský újezd Brdy je nadbytečný 
a pro armádu zbytný. Když se využíval k výcviku, mohlo se využívat jen dvanáct procent jeho plochy," uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Vojenský újezd navíc přináší omezení pro obyvatele, kteří se nemohou zapojit do místní samosprávy a podle Stropnického nemohou vlastnit majetky.

Podpora zrušení újezdu však není mezi politiky jednoznačná. „Využijeme šedesátidenní lhůtu a budeme pro Brdy hledat řešení, zda jej zrušit, nebo zakonzervovat," řekl lidovecký poslanec Ivan Gabal s tím, že ministerstvo obrany ještě nedospělo ke shodě s okolními obcemi.

Zachování újezdu chtějí komunisté

Odmítavě se ke zrušení újezdu v minulých měsících stavěli sociální demokraté. Podle jejich poslance Jana Chvojky by se o věci mělo ještě jednat v koalici.

Zachování brdského újezdu pak požadují komunisté, Středočeský kraj a některé středočeské obce v okolí újezdu.

Od samého začátku se proti zrušení staví starosta městyse Jince Josef Hála (KSČM). „Jsem přesvědčen, že pokud se újezd zruší, žádná CHKO nezabrání tomu, aby se tamní příroda nezničila. Za další je nezodpovědné od ministerstva obrany předat území, které není vyčištěné od nevybuchlé munice. Jsem také přesvědčený o tom, že provoz CHKO bude dražší než udržení vojenského újezdu. Považuji zajištění ochrany přírody formou existence újezdu za levnější a kvalitnější," míní starosta.

Jenomže lepší ochranou přírody argumentují i zastánci zrušení vojenského újezdu. Kromě ekologů i obce v okolí újezdu z Plzeňského kraje. Ten by navíc chtěl na toku říčky Klabavy zřídit suchý poldr, protože téměř každá povodeň začíná právě v Brdech. Ministerstvo obrany zatím nechtělo projekt schválit kvůli utajenému vojenskému objektu.

Projekt brdské střelnice byl schválen 19. února 1926 a následně byla založena v roce 1927 Dělostřelecká střelnice v Brdech. V současnosti má Vojenský újezd Brdy rozlohu 260,09 km2 a slouží především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí.

Obyvatelé v újezdu
Na území vojenského újezdu žije 26. Po zrušení újezdu by obyvatelé územně patřili obci, která získá zpět svůj katastr. Obyvatelé žijí převážně v osadě Kolvín a v několika hájovnách.

Suchý poldr na Klabavě
V souvislosti s budoucností středních Brd se stále častěji objevuje diskuze kolem takzvaného suchého poldru na Klabavě, tedy říčce protékající středními Brdy, která opouští současné území Vojenského újezdu Brdy ve Strašicích na Rokycansku. Suchý poldr byl navržen z důvodu ochrany obcí na toku Klabavy před povodní a i když není stavba zanesená v územním plánu, existuje už asi deset let komplexní projektová dokumentace.

Jeho realizaci zatím odmítlo ministerstvo obrany už z toho důvodu, že v údolí je utajený vojenský objekt. V blízké budoucnosti ale není vyloučeno, že po intenzivním jednání poldr nakonec vznikne. Jeho výstavbu totiž prosazuje Plzeňský kraj, ale i Povodí Vltavy. Projekt na říčce končí vodní přehradou 20 metrů vysokou a uzavírající údolí v oblasti zvané Amerika.

Kromě zrušení újezdu v Brdech návrh zákona počítá se zmenšením území zbývajících čtyř. V současné době v nich má trvalé bydliště bezmála dva tisíce lidí.

Autor: Karel Hutr, Vilém Janouš