Vždyť dostatek čerstvého vzduchu je jednou z priorit bukovanské léčebny, kam se sjíždí děti z celé republiky. Jenomže víc než předností má zdravotnické zařízení v posledních letech existenčních problémů. „Nejsou děti. Nejsou peníze," načíná hovor o začarovaném kruhu v přístupu k chronicky nemocným dětem ředitel léčebny Jiří Grünbauer.

Paradoxní je, že od roku 1993 počet astmatických dětí v České republice vzrostl z 670 na 6700 (zaokrouhleno, lze vyhledat na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR). A nato, že je leden, léčených dětí aby člověk v zámeckých pokojích pohledal.

Vyvstávají otázky, kdo a jak léčí chronicky nemocné děti? Vědí o možnostech léčebných pobytů rodiče? Nabízejí možnost léčebného pobytu dětští lékaři? Jak se k problému staví zdravotní pojišťovny? Zdá se, že pořádně nefunguje ani jedno, natož aby vše zapadalo do sebe.

Počet nemocných dětí roste. Tak kde jsou?

„Ozdravoven je osm, léčeben šest a jedna, Říčanská, má podobné problémy jako my. Z toho vyplývá ten nejzásadnější problém; nejsou léčeny nemocné děti," říká ředitel léčebny.

Důvodů je podle Jiřího Grünbauera několik: „Zdravotní pojišťovny mají nedostatek peněz, nestačí pokrýt náklady na následnou péči. Pro nás je nedostatek pacientů největší problém. Vycházím z grafu. Počet pacientů roste, přesto jsme poloprázdní," krčí rameny nad systémem postrádajícím logiku ředitel.

V zástupu za nedostatkem dětí čeká logicky další závažný problém, a to nedostatek peněz. „Svítit a topit se musí, ať je tu plno nebo poloprázdno. Na provoz máme paušální náklady. Když je málo dětí, jsme hrazeni za počet odléčených dětí," trápí Jiřího Grünbauera neřešitelnost problému.

Začarovaný kruh

Situace se pro léčebny zhoršila od prvního dne letošního roku, kdy se v úhradové vyhlášce rozhodlo, že nebudou vybírat regulační poplatky za děti do osmnácti let.

„To je hezká věc a já s ní vřele souhlasím, ale nikdo neřekl, jak to bude s náhradou. Od roku 2009, kdy se s regulačními poplatky začalo, jsme měli tyto poplatky v příjmech. Protože se nezvyšují platby od zdravotních pojišťoven, regulační poplatky tím pádem slouží na pokrytí inflace, daní z přidané hodnoty, nákladů. Uběhly čtyři roky. Pro nás ta stokoruna na den znamená 13 procent z rozpočtu, což není málo. Letos to dělá 2,5 milionu korun. Náhradu za ztrátu nám nikdo nedá," je přesvědčený Jiří Grünbauer.

Léčebna je hrazena výhradně ze zdravotního pojištění. Je to nestátní zdravotnické zařízení, zřizovatelem je Český červený kříž. Ten je na tom podobně jako sama léčebna. Bez dotací, bez peněz na náklady. „Tam to funguje stejně. je to systém: pokud se neuživíte, tak vás zavřeme. A my máme obavy, že z letošního rozpočtu se nám provoz léčebny nepodaří pokrýt," načíná nejčernější scénář ředitel.

Řešení situace vůbec není jednoduché. Podle požadavků zdravotních pojišťoven by léčebna měla mít na 65 lůžek dvakrát tolik personálu než je možné zaplatit. Přitom se po léčebně chce, aby léčila s co nejmenšími náklady. Má to logiku? „Nikdo to nechce řešit. Ani ministerstvo, ani pojišťovny," dodává Jiří Grünbauer.

Maminka: Pokaždé máme půl roku klid

Bukovanská léčebna je akreditovaným zdravotnickým zařízením. To znamená, že pacientům poskytuje odbornou péči podle evropských norem. Součástí léčebny je mateřská i základní škola, solná jeskyně a v plánu je vybudování rehabilitačního centra.

Už podruhé tu tráví čas Věra Vošvrdová z Děčína s astmatickými dcerami Karolínkou a Gabrielkou. Zastihli jsme je v tělocvičně s ostatními dětmi. „Pobyt v léčebně je hodně znát. Po prvním pobytu jsme měli půl roku klid. Menší dcera navíc shodí nějaké to kilo, což je dobře na její nemocné srdce a zažívací potíže," hodnotí maminka Věra.

Jak vypadá její den? „Ráno je budíček, inhalace, snídaně, škola a cvičení. Jinak jsme pořád venku, strašně moc se mi tu líbí," chválí si pobyt v Bukovanech Věra.

Zahradní slavnost? Zatím se neví, zda bude

Každým rokem se v léčebně koná Zahradní slavnost na podporu zařízení. „Letos se ale ocitáme ve svízelné situaci, protože na akci už nebudeme moci uvolnit peníze z rozpočtu. Pořád ale doufám, že vymyslíme nějaké řešení, protože akce už má svou tradici," zůstává v naději zástupce ředitele Václav Plecitý.

Ten je zároveň hudebníkem z příbramské skupiny Ginevra, která pro nemocné děti nejen z Bukovan pořádá každoročně také oblíbenou Příbramskou svatohorskou šalmaj. Na tuto akci Ginevře přispívá město Příbram. Loňská šalmaj například přispěla k pořízení nových postelí v léčebně.  

„Výtěžky z akcí jsou sice někde vidět, ale situace je už natolik závažná, že pomoc by měla přijít odjinud," tvrdí Václav Plecitý.