Označení profese „hodinář" je poněkud nejasné. Toho, kdo pracuje se sklem, označuje čeština buď jako sklenáře nebo skláře. Sklenář zasklívá okna, výsledkem práce skláře je umělecký objekt. To je dost podstatný rozdíl. Ale pojem hodinář zahrnuje jak opraváře, tak i tvůrce.

„Vlastně by se mi mělo říkat hodinkář, protože konstruuji a vyrábím náramkové hodinky," dále rozvíjí naši úvahu hodinář Martin Brož z firmy Prokop & Brož.

Přeskočme prozatím genezi této malé firmy, abychom se pak mohli o to více podivit, jak dosáhla to, co dosáhla. Jejím vlajkovým modelem jsou hodinky Kupka z bílého zlata. Firma jich vyrobí pouze 12 kusů, z toho pět už je prodaných a má objednávky na další, a to i přesto, že stojí 680 000 korun.

Martin Brož se prý odmalička zabýval sestrojováním a rozebíráním různých zařízení. Chtěl se vyučit zlatníkem, ovšem rodinná rada rozhodla. Stane se hodinářem. V roce 1996 ukončil učiliště v Polné a dodnes toho nelituje. „Bývalo to velmi protekční učňovské středisko, dnes už tolik zájemců o obor hodinář není. Ale bylo tam mnoho dětí z hodinářských rodin," vzpomíná Brož.

Digitální věk příliš klasickým hodinářům nepřeje. Levné hodinky se rozbijí a vyhodí. „Ale dnes si opět lidé uvědomují hodnotu mechanických hodinek," říká. A to do té míry, že jsou ochotni (alespoň někteří z nich) za ně dát sumu, která vyráží dech.

Zanedlouho začal Brož dělat i vlastní hodinky, otevřel si krámek a brzy měl stálý okruh zákazníků. Jeden z nich ho požádal o výrobu individuálního modelu, líbil se jeho přátelům, a tak se započala dráha nezávislého hodináře.

KUPKA. Vysoká hodinařina

KUPKA. Vysoká hodinařina. archiv firmy Prokop & Brož

Akcelerovalo ji setkání s Janem Prokopem, zkušeným obchodníkem, neboť i když je složité vyrobit hodinky za statisíce, ještě těžší je je prodat. Takové hodinky musí mít příběh. Model Kupka je inspirovaný abstraktními obrazy Františka Kupky Dvoubarevná fuga a Teplá chromatika, které představil na Podzimním salonu v Paříži v roce 1912. Na jejich číselníku jsou dominantní typické prolínající se kruhové linie známého obrazu Amorfa Dvoubarevná fuga, které nahrazují klasické kruhové uspořádání ukazatele hodin a minut. K příběhu patří i publikace o Kupkovi a kámen ze domu, kde Kupka ve Francii žil. To vše je součástí balení hodinek, které se prodávají v etuji ze vzácného dřeva.                                                                                                            

Není tajemstvím, že uvnitř hodinek je strojek švýcarské výroby, ovšem díky hodinářským komplikacím, které Martin Brož vyvinul se jedná o naprosto svébytný mechanismus. Nástavba převádí klasický pohyb ruček na retrográdní (ty nezobrazují čas plynulým chodem, ale po dokončení svého cyklu se opět vracejí zpět na výchozí pozici o půlnoci hodinová ručka skočí zpět a začíná nový 12hodinový cyklus, podobně se chová ručka minutová). Aby toto fungovalo, musel hodinář k původnímu strojku přidat dalších 50 dílů, které vyrobil sám a propojil s původním strojkem.

Martin Brož:
- Chtěl se vyučit zlatníkem, ale nelituje, že studoval na hodináře
- Učiliště skončil v roce 1996
- Ve své dílně začal hodinky vyrábět pro své přátele
- Spolu s Janem Prokopem založil hodinářskou firmu
- V listopadu 2012 dokončil vývoj komplikovaného modelu Kupka

Není se za co stydět, takto postupují i renomované švýcarské hodinářské firmy. Jen málo z nich si sestrojuje svoje vlastní strojky. Jejich vývoj je totiž extrémně nákladný a trvá i několik let. Vývoj modelu Kupka tak stál na dlouhodobé práci Martina Brože ještě před založením firmy. Ta vznikla v listopadu 2012, během dvou měsíců připravila prototyp k veřejné prezentaci a nyní je už prodává.

Vývoj ale neustává a mechanismus se stále průběžně zdokonaluje.

Proč jich tedy vyrobí jen 12, když už má všechny technické problémy vyřešené? „Oznámili jsme tehdy sběratelům, že jich bude právě jen tolik, což zvýšilo v jejich přitažlivost. Nemůžeme nyní porušit slib," uvedl Martin Brož.

Proč jsou hodinky tak drahé? Skutečnost, že jejich pouzdro z bílého zlata má hmotnost 80 gramů, je pro výslednou cenu „zanedbatelná". Podstatnou část výsledné ceny tvoří náklady vývoje a výroby speciálních dílů a úprava dílů původního strojku. „Není to velkosériová výroba, jsou za tím léta studií, vývoje technologií a spolupráce s mnoha dalšími profesemi. Například kvalita provedení povrchu číselníku stojí za pohled pod zvětšovacím sklem. Mnohdy jsou to detaily, které běžnému člověku unikají," uvedl Jan Prokop. Lidé si podle něj nedovedou představit, z čeho všeho se cena hodinek skládá.

„Kupkou ovšem výčet modelů firmy Prokop & Brož nekončí. „Máme již nyní dokončený vývoj dalších tří modelových řad a uspokojit dokážeme i velmi náročné zákazníky toužící po unikátním kousku," uvedl Prokop.