Namísto stávajícího průchodu bezpečnostního rámem by tak měli cestující vstoupit do skeneru, který kontrole na obrazovce ukáže, zda u sebe nemají něco nebezpečného. V podstatě cestujícího virtuálně svlékne.

Podle mluvčího Romana Pacvoně se Letiště Praha rozhodlo k nákupu této technologie „v souvislosti s potřebou neustále zvyšovat bezpečnost v oblasti letectví, ale také s ohledem na využívání moderních technologií a aktuální bezpečnostní hrozby.“

„V tuto chvíli poptáváme okamžitý nákup celkem sedmi kusů celotělových bezpečnostních skenerů s možností negarantovaného nákupu dalších osmi kusů v průběhu dalších tří let. Dodání nové technologie předpokládáme na konci roku 2019 za předpokladu úspěšně dokončeného výběrového řízení,“ dodal Pacvoň.

Letiště Praha plánuje nakoupit až patnáct kusů

Podle něj zavedení celotělových skenerů do procesu bezpečnostní kontroly zvýší bezpečnost cestujících, protože umožní přesnější detekci předmětů včetně lokalizace na těle cestujícího. Také se má zvýšit jejich pohodlí, odpadá potřeba dodatečné kontroly pohmatem při podezření na přítomnost kovových předmětů. „Účinnější jsou body scannery zejména v případě detekce nekovových předmětů, například gelů a tekutin,“ sdělil Pacvoň.

Předpokládaná hodnota zakázky na nákup prvních sedmi kusů je přibližně 30 milionů korun, náklady na instalaci se budou pohybovat v řádech vyšších stovek tisíc. „V tuto chvíli počítáme s umístěním šesti kusů celotělových skenerů na centrální bezpečností kontrolu na Terminálu 2. Jeden kus bude umístěn na bezpečnostní kontrolu u vstupu k jednomu z gatů na prstu B. Původní bezpečnostní rámy v provozu zůstanou a budou případně fungovat v součinnosti s body scannery,“ upřesnil Pacvoň.

Na Letišti Praha zatím funguje jediný body scanner pro cestující odbavené přes VIP salónek. Tělesné skenery fungují na řadě letišť už téměř deset let. V minulosti je chtěla Evropská unie zavést povinně na všech letištích, ale s návrhem neuspěla. V Česku je například v roce 2010 odmítla povolit šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, protože podle ní mohou způsobit rakovinu. Samotná technologie od té doby výrazně pokročila a neměla by být zdraví škodlivá.