Ačkoli se zdá, že letošní počasí úrodě přálo, nebyla prý nadprůměrná. „Jablka jsou, ale jak sucho, dost toho popadalo. Urodilo se docela dost švestek, celkově toho ovšem máme zatím o něco méně než loni," uvedla majitelka pálenice, kde se vedle přepalování ovocných kvasů věnují i moštování.

Lisování moštu se však letos pozvolna blíží do finále. „O posledním víkendu už nás navštívilo o polovinu méně lidí než o víkendu předešlém. Většina zahrádkářů má totiž sklizeno. Ještě sice chceme pár dní moštovat, je ale lepší, když si to lidé telefonicky ověří," poznamenala Daniela Purnochová.

Nový pásový lis, který z nerezových profilů, pryžových pásů a dalších dílů letos postavil manžel Daniely Purnochové, si na pořádné nasazení ve výrobě bude muset nejspíš počkat až do konce příštího léta. Právě tehdy se totiž u Purnochových začíná s moštováním.

Domácí kvas

„Letos jsme jablka začali zpracovávat v posledním srpnovém týdnu. Nejlepší mošt je ale z podzimních a dostatečně vyzrálých jablek. Zrovna tak i kvas," popsala majitelka jediné pěstitelské pálenice na Mělnicku, kam se sjíždějí zahrádkáři i ze vzdálenějších míst.

Letošní sezona je prý o zhruba dva týdny opožděná. „V červenci toho bylo málo. I třešně měly čtrnáctidenní zpoždění. Teď už ale jedeme naplno, mohli bychom pálit v podstatě bez přestání," zmínila Daniela Purnochová.

Výroba moštů v chlumínské pálenici sice brzy ustane, ale dveře se tam netrhnou ani v zimě. Lidé budou totiž vozit domácí kvasy. Přivezl ho i František Zapletal z pražských Miškovic. Ačkoli nyní žije v hlavním městě, své moravské kořeny nezapře. A na pálenku z vlastního ovoce nedá dopustit.

Dohled na pálení

„Do Chlumína jezdím od chvíle, kdy tu vznikla pálenice. Vozím kvasy ze švestek, meruněk a špendlíků. Vždycky je nechám pořádně vyzrát, což je hodně důležité. Protože by se ale samotnými švestkami nebo meruňkami nenaplnil kotel, míchám to všechno dohromady. Švestek jsem měl nějakých šedesát litrů, meruněk padesát a zbytek jsou špendlíky," řekl zahrádkář, který si na vypálení své dávky v palírně počkal.

A není sám. Lidé na pálení rádi dohlížejí a rovnou si pak domů odvezou hotovou pálenku. Chvíli to ale trvá. „U plného kotle, ve kterém je kolem dvou set litrů, to trvá tři až tři a půl hodiny, kdy to teče nahrubo. Pak se pálí podruhé najemno, asi hodinu. Záleží ale na tom, jak to teče," vysvětlila chlumínská podnikatelka.

V Chlumíně nejvíce pálí jablka, hrušky, třešně, višně nebo švestky, občas však některý z pěstitelů Purnochovým přiveze i méně obvyklé ovoce. Tedy alespoň méně obvyklé na pálenku. „Několik let jsme pálili i maliny, pak ale zákazník svou plantáž malinovníků zrušil. Taky jsme párkrát zpracovávali jahody. Přivezli jich asi sto sedmdesát kilo, stačilo to," uzavřela Daniela Purnochová.

Čtěte také: Pravá meruňkovice? Na jižní Moravě letos vzácnost. Palírny hlásí bídnou sezonu