Členové vlády ke starostům promluvili hlavně o penězích

Omezení velikosti polí neplatí pro všechny

Jako první vystoupil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), který připomněl, že i středočeské území je na ministerstvu častým tématem. Rakovnicko patří mezi oblasti republiky, které jsou nejvíce postiženy suchem, střední Čechy se také řadí mezi sedm krajů, které jsou nejvíce postiženy kůrovcovou kalamitou. V kraji lze také upozornit na zdařilé pozemkové úpravy, které jsou účinným prostředkem v boji se suchem.

Užitečnou informací pro starosty byly i informace o dotacích na zlepšení zásobování vodou či na budování a vylepšování čistíren odpadních vod. Zaujala však i zmínka o tom, že budoucí omezení polí na maximální velikost 30 hektarů nemá platit vždy – nebude se vztahovat na pozemky, kde zemědělci zřídili takzvané biokoridory. A opět se ministr zmínil o Rakovnicku – v souvislosti s jeho komplexním vodohospodářským řešením s chystaným budováním nádrží.

Desetina staveb vzniká nelegálně

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) věnovala velkou pozornost zejména chystaným změnám v oblasti stavebního práva – k tomu si zástupci obcí odnesli informační brožuru. Ministryně překvapila informací, že jak ve středních Čechách, tak v celé republice je každá desátá stavba zahajována načerno. Mělo by následovat rozhodnutí o odstranění stavby – to se však děje jen zřídka. Odstranění – a často jde o milionové částky – by totiž nejprve musela zaplatit radnice, jejíž součástí je stavební úřad. Proto se zpravidla stavby dodatečně povolí.

K tématu dotací z budoucích evropských fondů ministryně Dostálová připomněla, že pravidla se teprve nastavují. Pro Středočechy však neměla dobrou zprávu: kraj se jako vyspělejší dostal mezi takzvané přechodové regiony, kde bude možno žádat o dotace jen do výše 55 procent nákladů projektu. Ministryně pak zmínila i rozdělování peněz v rámci národních dotací – ať už na místní komunikace a veřejné budovy, kde se nový dotační program bude vyhlašovat až na podzim, či mnohem aktuálnější dotace na brownfieldy nebo sportoviště.

Sucho jako na jihu Moravy

Rovněž ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) se obsáhle věnoval dotačním penězům na projekty souvisejícími se zpomalením odtoku vody z krajiny. „Není pravda, že by sucho skončilo,“ zdůraznil. Upozornil, deficit na spodních vodách stále trvá, což pociťují třeba uživatelé studní vyhloubených do 20 či 30 metrů. I Brabec zmínil vyschlé Rakovnicko, jež podle něj už má problémy srovnatelné s jižní Moravou; dlouhodobě není dobrá situace ani na Kladensku a Mělnicku – a aktuálně suchem trpí rovněž Berounsko.

Dálnice, obchvaty, kamiony

Od ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) se starostové dozvěděli nejen aktualitu – příští týden v úterý bude zprovozněno prvních šest kilometrů obchvatu Slaného a dalších šest kilometrů má následovat v příštím roce – ale i očekávané termíny dostavby dálnic. V případě D4, jež se má budovat metodou PPP projektu čili formou spolupráce s partnerem z privátního sektoru, který dálnici nejen vybuduje, ale také bude po 25 let provozovat včetně zajišťování údržby, by se mohla začít s dostavbou už koncem roku 2020 – a hotovo pak má být za tři roky. Jde o vybudování 32 kilometrů dálnice; dalších 16 kilometrů by vybraná firma ještě měla dostat do údržby. Středočeská část dálnice D3 by se zřejmě měla stavět v letech 2025 – 2028. Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl k ní uvedl, že bude budována „v alpském stylu most-tunel, most-tunel“ – tudíž výhrady odpůrců argumentující ochranou přírody nevnímá jako závažné.

Mátl dále připomněl, že pokračují i přípravy dostavby dálnic D6 a D7, kde by práce mohly začít v letech 2022 – 2023. Zmínil i chystanou výstavbu obchvatů na silnicích první třídy, z nichž nejdál v přípravách jsou prý Olbramovice (kde se však přípravy zasekly na podaném odvolání a na vyvlastňování pozemku, nicméně začít pracovat by se mělo v příštím roce), Církvice a druhá etapa obchvatu v Mělníku. Do dálnic a silnic prvních tříd ve středních Čechách stát letos podle jeho slov „nasype“ 4,5 miliardy korun. Práce v takovém rozsahu si nicméně podle slov šéfa ŘSD vyžadují i velkou řadu omezení – a kvůli uzavírkám je potřebná i značná tolerance ze strany občanů. Podobné to má být i v příštím roce. Mátl míní, že už letos bylo dosaženo maxima možného. Ne kvůli penězům, ale kvůli zachování průjezdnosti regionu.

Ředitel ŘSD a ministr Kremlík se také shodli na slibu, že v roce 2021 už to na dálnici D1 nebude drncat. „Nebudou tam hrboly,“ přiblížil Mátl, jak se po dálnici pojede po dokončení modernizací a rekonstrukci. V příštím roce se nicméně ještě bude jezdit bídně – právě kvůli masivním pracím. Ne zrovna optimistickou odpověď měl také ministr na jeden z dotazů publika, a to k dostavbě Pražského okruhu. „Silniční okruh kolem Prahy 511 mě trápí při bezesných nocích,“ poznamenal Kremlík. K dalšímu dotazu věnovanému vlakovému spojení na letiště připomněl, že fungovat by mělo do roku 2028.

Starosty také zajímalo, jak lze zabránit kamionům, aby zpoplatněné úseky objížděly po silnicích II. a III. tříd. Metodiku k tomu, jak postupovat při místních úpravách a určování zákazů, mohou zástupci radnic najít na webu ministerstva. „V legislativním procesu je i zákon zakazující jízdu kamionů po silnicích II. a III. tříd,“ připomněl Kremlík úpravu, která by v případě schválení lidi bydlící u silnic jistě potěšila.

Chrášťanský smrad mají pomoci řešit experti z Prahy i z Vídně

Brdy lákají k výletům: na internetu už teď, vyznačením stezek na jaře