Oba dorazili na nádraží v Trhovém Štěpánově na Benešovsku, aby promluvili na početném shromáždění místních občanů, kteří přišli vyjádřit nesouhlas s plány hejtmanství na zrušení vlakového spojení s Vlašimí (a dále do Benešova). Konkrétně zde má podle propočtů krajského úřadu a příspěvkové organizace Integrovaná doprava Středočeského kraje nahrazení vlaků autobusy přinést roční úsporu ve výšil pěti milionů korun. Změny na všech 12 tratích pak mají z rozpočtu kraje ušetřit 52,2 milionu.

Střet stanovisek přijde 25. srpna

Rozhodnutí krajských radních neobjednat k zajišťování dopravní obslužnosti část dosud tradičně jezdících vlaků označuje ministr Havlíček za chybu. Očekává, že na schůzce s vedením kraje, která je domluvena na středu 25. srpna, se mu podaří středočeské představitele přesvědčit, že propočtené úspory v rozpočtu kraje pracujícím s miliardami představují jen drobné, které nevyváží negativní důsledky.

„Věřím, že se domluvíme a zvítězí zdravý rozum,“ řekl Deníku. Odpověděl i na dotaz, zda je ještě vůbec o čem jednat: v srpnu se totiž tradičně dokončuje definitivní podoba nových jízdních řádů, které pak začnou platit v první polovině prosince. „Změny se ještě dají stihnout někdy do konce srpna, i když je to docela na hraně,“ konstatoval.

Do Trhového Štěpánova se ministr dostavil s kyticí. Byla prý určena pro středočeskou hejtmanku Petru Peckovou (STAN), s níž se na místě plánoval potkat. Hejtmanka a sedm dalších radních zastupujících i ostatní koaliční strany v pátek vyvěsili na twitteru fotografii, kde obklopují ceduli s nápisem: „Kde jste, pane ministře?“ Reagovali tak na Havlíčkovo vyjádření, že chce s představiteli kraje o rušení vlaků debatovat – a zatím se tak nestalo. On rovněž na sociální síti nabídl pozvání do Trhového Štěpánova: s tím, že tam má v sobotu v poledne hovořit s občany právě o tomhle.

Marně však čekal, že se zástupci kraje objeví. Ministrovo cestování po místech spojených s plány na omezení provozu lokálek označují za pouhou předvolební kampaň. Zdůrazňují také, že stát zastoupený ministerstvem dopravy nevyhověl požadavku kraje na náhradu propadu tržeb za jízdné v době koronavirových omezení.

K tomu Havlíček uvedl, že ve stejné situaci jsou i ostatní kraje – a žádný další nereaguje tak jako Středočeši: rušením vlaků; navíc bez předchozího projednání s dalšími partnery. Dopravu je podle jeho slov třeba vnímat jako službu občanům – podobně jako zdravotnictví nebo školství – a ne jen počítat ekonomiku. To by prý někoho mohlo napadnout zavřít i nově vybudovanou dálnici, pokud čísla nevycházejí…

Svezení se záchodem a i pro kola

Oslovení účastníci shromáždění na nádraží, kam je pozval starosta Josef Korn (Hasiči Trhový Štěpánov) akci za politický mítink nepovažovali. Svou přítomností – a mnozí i podpisem pod petici – přišli vyjádřit podporu zachování vlaků. Byla by prý nejen škoda ukončit tradici jejich provozu, ale chyběly by i z dalších důvodů: do autobusu nevezmou cestující s jízdním kolem a někdy také není na škodu svézt se dopravním prostředkem vybaveným toaletou; to ocení jak mladí jedoucí domů z posezení v restauraci, tak ti starší mířící do urologické ambulance.

Starosta vyjádřil přesvědčení, že se podaří dosáhnout toho, aby poslední osobní vlak neodjel z města 12. prosince 2021. Věří, že se ještě dá dojednat objednání vlaků krajem, když na to připlatí i město a místní firmy. Krajští radní podle Kornových slov nemají představu, jak se žije v okrajových částech kraje, jestliže pocházejí z blízkého okolí Prahy nebo z velkých měst.

Starosta současně ocenil, že protest přijeli podpořit také hasiči z okolí; mimo jiné i z nedalekých Dolních Kralovic. „Tam už vědí, jak to vypadá bez dráhy,“ připomněl důsledky sedmdesátých let minulého století, kdy městečko v údolí řeky Želivky muselo ustoupit výstavbě přehrady Švihov.

Starosta Korn doufá, že napřesrok ve stejné době se občané opět sejdou na nádraží, aby si společně vyjeli na výlet do Benešova: lokálkou. „A Rabbit nám dá nějaké občerstvení,“ upozornil na místní společnost zpracovávající především králičí a kuřecí maso, jejíž vedení také volá po zachování osobních vlaků.

Její předseda představenstva Zdeněk Jandejsek upozornil, že zaměstnává 1,7 tisíce lidí, z nichž většina nyní jezdí do práce autem. „Neví ale, jestli si to budou moci dovolit za tři roky, za pět, za devět let,“ poznamenal Jandejsek, jenž očekává větší zátěž na veřejnou dopravu; obzvlášť v souvislosti s plány na omezování provozu vozidel se spalovacími motory. Současně se šéf firmy projevil jako místní patriot, když hovořil o úctě k dílu předků. „Příští rok to bude 120 let, co se poprvé koplo,“ upozornil na výročí budování nádraží.

Evropské zkušenosti? Prý pro vlaky
Ředitel Správy železnic Svoboda se obává, že rušení osobních vlaků ve středních Čechách by mohlo rozpoutat řetězovou reakci. Připomíná zkušenost z Německa v 90. letech i aktuální důraz západoevropských zemí naopak na rozvoj regionálních tratí. Varuje nejen před rušením vlaků, ale i jejich omezováním – to by prý byla jen předzvěst zrušení v dalším jízdním řádu. Krotí však naděje místních, kteří očekávají, že rušení osobního provozu na jejich trati nepřipustí Evropská unie, jestliže k investicím do jejího rozvoje stát použil i peníze z evropských dotací. „Ekonomika je mnohem složitější,“ řekl Deníku. S tím, že u různých tratí navíc platí rozdílné podmínky.

Každopádně se Správa železnic, ať už jednání s krajem o osobní dopravě dopadnou jakkoli, bude na všech tratích snažit zachovat provoz nákladních vlaků. Kdyby se to, co vozí, mělo přesunout na silnice, znamenalo by to prý kolaps dopravy i financí na jejich údržbu. „Kůrovcová kalamita i klimatické změny ukazují, jak jsou nákladní vlaky stále důležité,“ připomněl Svoboda. Posteskl si také, že od středočeského hejtmanství dostal před dvěma roky dopis požadující zlepšení tratí – správa tedy rozjela modernizace nádraží, opatření ke zrychlení provozu, zlepšování bezpečnosti provozu, zabezpečování přejezdů… – a když se po volbách vystřídali politici, má nyní pocit, že vše je jinak.

Krajský radní pro oblast veřejné dopravy Petr Borecký (STAN) si ale stojí za svým: když na vybraných tratích budou vlaky nahrazeny autobusy, dovezou pasažéry nejen za půl ceny provozu vlaku (do budoucna by se rozdíl ještě zvýšil s ohledem na povinnost zavádět na železnici zabezpečovací systém ETCS). Dopraví je také do cíle rychleji, mohou zastavovat tam, kde je potřeba – a také zátěž pro životní prostředí bude menší; u půl století starého motoráku prý rozhodně nelze hovořit o ekologickém provozu. Ostatně: malý zájem cestující o lokálky je podle Boreckého jasnou odpovědí na všechny námitky.