Ředitel Vojtěch Poláček, jenž si přinesl i zkušenosti z Národního muzea (kde vedl divadelní oddělení), plánuje vytvořit moderní dvořákovskou expozici pro 21. století a vnitřní expozici v novorenesančním zámečku propojit s okouzlujícím zámeckým parkem a jezírky. Ale také přilákat do areálu rodiny s dětmi a povzbudit komunitní život.

Krajina inspirující velikána

Už na jaře se zájemci mohou těšit na výstavu připravenou společně s dalšími památníky, jež představí vztahy významných umělců k Americe. Na léto se pak chystá uvádění opery Rusalka pod širým nebem – a to v místech, která se pro vznik tohoto díla stala přímou inspirací.

Právě procházky po okolí se pro hudebního skladatele Dvořáka, který sem jezdil po více než dvě desetiletí, staly oblíbeným rituálem. „Byla to ostatně příroda, která ho sem přilákala – spolu s pozváním hraběte Kounice,“ poznamenal ředitel Poláček.

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě.
Památník Antonína Dvořáka nově povede zkušený muzejník Vojtěch Poláček

A připomíná, jak vypadal typický skladatelův den: „Vstával brzy ráno a chodíval na mši do sousední vesnice Třebsko, kde je i kostel, kde hrával na varhany. Další procházky pak následovaly odpoledne. Během chůze komponoval. Bez papíru a tužky, jak se na geniálního skladatele sluší. Kousek od zámečku je jezírko, které ho inspirovalo, když komponoval operu Rusalka…“

Procházky s průvodcem ve sluchátkách

Procházet se po okolí podobně, jako kdysi slavný skladatel, mohou návštěvníci už nyní; stejně jako poznávat Dvořákovu osobnost i jeho dílo ve stálé expozici v zámečku. Do budoucna pak má být tohle všechno ještě atraktivnější – a také propojenější. „Uvažujeme o hudebně-výtvarných venkovních instalacích nebo o zážitkové trase na principu rozšířené reality,“ přemýšlí ředitel o uplatnění současných trendů v muzejnictví.

„Dvořák ve Vysoké pobýval na více místech. Putování po jeho stopách bychom proto chtěli návštěvníkům nabídnout pomocí mobilní aplikace. A podle toho, kde by se zrovna nacházeli, zazněl by jim ve sluchátkách určitý text či hudba,“ plánuje. „Cesta Vysokou by tak měla určitý příběh; stala by se hrou a dávala lidem možnost vlastní volby,“ vysvětluje Poláček.

Mgr. Vojtěch Poláček (37 let):
- Ředitelem Památníku Antonína Dvořáka je od září 2021.
- Je absolventem oborů divadelní věda a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
- Odborné zkušenosti čerpal například v Národním muzeu, kde dlouho vedl divadelní oddělení.
- Má bohatou výstavní i publikační praxi, stejně jako zkušenost s pořádáním koncertů a divadelních představení i dalších akcí.
- Má dvě malé děti, zajímá ho historie a hraje na violoncello.

Památník se podle jeho slov má stát přitažlivým místem jak pro hudební znalce, tak pro rodiny s dětmi, jimž je třeba skladatelům odkaz teprve představovat. Což se chystá: nejmladším návštěvníkům mají být k dispozici nejrůznější workshopy a lektorované programy, ušité na míru jejich věku a zájmům. „Vylepšením by měla být i znovuotevřená kavárna v budově Sládkovny u hlavní brány. Po procházce parkem, kde je více než 1500 stromů, návštěvníci určitě ocení dobrou kávu za poslechu Dvořákovy hudby,“ míní Poláček.

A do jakých detailů má budoucnost naplánovanou, se ukazuje ve chvíli, kdy hovoří o tom, jak prospěšná by jednou mohla být nová branka v plotu: usnadnila by přístup do parku zejména lidem z bezprostředního okolí.

Dvořákova Vysoká bude znít hudbou

Ještě letos, tedy do konce roku, budou milovníci hudby moci v památníku navštívit tradiční cyklus komorních koncertů Hudební podzim. Vyvrcholí 18. prosince slavnostním adventním koncertem. Na jaře bude následovat zmiňovaná společná výstava o vztahu významných osobností české kultury a umění ke Spojeným státům, připravená společně s Památníkem Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše a s Muzeem T.G.M. Rakovník.

„V našem případě se zaměříme na Antonína Dvořáka a spisovatele Josefa Václava Sládka, který ve Vysoké obdobně jako Dvořák často pobýval. V příštím roce to navíc bude 130 let, co se skladatel poprvé vydal do Ameriky,“ naznačil Poláček, nač se těšit.

Poznáte obec na Příbramsku?
FOTOKVÍZ: Poznáte obec na Příbramsku?

Vrcholem roku 2022 se zde má stát červnové uvedení opery Rusalka. Alespoň pokud vše klapne; projekt se nyní připravuje a čeká na schválení grantů. A jak to bude vypadat, pokud se vše podaří? „Rusalka se zde naposledy hrála v padesátých letech 20. století. Chtěli bychom, aby se zapojili nejen profesionální umělci, ale také regionální školy a spolky. Aktuálně jednáme například s okolními základními uměleckými školami. Líbilo by se nám, kdyby se opera odehrávala na různých místech v parku a připomínala tak velkou zahradní slavnost,“ naznačil ředitel.

Ten si dobře uvědomuje, jaký bič si na sebe šije; sám má bohaté zkušenosti s organizací koncertů i divadelních představení. „Technicky to bude náročné – ale věříme, že zároveň jedinečné,“ těší se, že výsledek bude stát za námahu.

Nápověda, která povzbudí zvídavost

- Osobnost Antonína Dvořáka představuje fascinující spojení lidového člověka s intelektuálem. Choval holuby, pěstoval ovocné stromy a chodil do hospod hrát s horníky karty. Zároveň ovládal několik jazyků a byl geniálním skladatelem. Průnik těchto dvou světů je patrný i v jeho skladbách: jsou srozumitelné i pro méně zkušeného posluchače, vychutná si je ale i hudební znalec.

- Elegantní novorenesanční vilu z roku 1878 ve Vysoké u Příbramě navrhl architekt Čeněk Gregor, jenž se jako stavitel později podílel na budování nejvýznamnějších pražských veřejných budov: i Národního divadla, Národního muzea či nové budovy hlavního nádraží. Vilu obklopuje osmihektarový anglický park – a ten zase malebná krajina s lesy, loukami, rybníky a nedalekými brdskými vrcholky.

- V prvních zhruba pěti letech zdejšího pobytu bydlel Antonín Dvořák v domě nedaleko Kounicovy vily. Později si však koupil starý špýchar na druhé straně obce a ten adaptoval na vlastní letní sídlo. Později dostalo jméno Vila Rusalka. Dodnes ji vlastní Dvořákovi dědici.

- Mezi Vilou Rusalka a památníkem je dům, ve kterém bývala hospoda U Fenclů. Tam chodil Dvořák hrát karty – rád prý měl zejména dardu (jde o starou karetní hru, někdy připodobňovanou k licitovanému mariáši). Důležitý byl pro Dvořáka i nedaleký kostel v Třebsku. Tam měl roku 1877 svatbu hrabě Kounic s Josefínou Čermákovou, sestrou Dvořákovy manželky Anny. Světoznámý skladatel byl na svatbě jako svědek – a bylo to také vůbec poprvé, kdy do Vysoké přijel.

- Po ranní procházce se Dvořák zavíral v pracovně a během dopoledne komponoval. Po obědě se opět vydával do lesa. Podle vzpomínek syna Otakara, který ho často doprovázel, i zde vlastně pokračoval ve skladatelské práci: „Byl celou cestou zamlklý a natolik zaujatý svými hudebními nápady, že mnohdy ani neodpovídal na moje otázky. Často pravou rukou jakoby vyťukával na prsou nějakou melodii.“

- Dvořák nebyl zdaleka jediným umělcem, který na toto výjimečné místo jezdil. V areálu památníku delší dobu pobýval také básník Josef Václav Sládek – a na návštěvy sem přijížděli například skladatelé Suk a Fibich či literáti Zeyer, Jirásek a Stroupežnický.

- Dvořák na Vysoké započal, dokončil nebo zcela vytvořil přinejmenším 30 velkých kompozic, z nichž mnohé patří k vůbec nejvýznamnějším v rámci celé skladatelovy tvorby. Patří k nim například Čert a Káča, Jakobín, Humoresky, Symfonie č. 8 – a samozřejmě Rusalka, se kterou je zdejší příroda již navždy spjata. V lese za zámečkem se skutečně nachází jezírko, kam údajně chodil Dvořák na procházky a kde čerpal inspiraci pro hudbu své nejslavnější opery. Po Dvořákově smrti bylo jezírko nazváno Rusalčiným. A skladatelův letní dům dostal jméno Vila Rusalka.

- Na Vysokou odjížděl Dvořák zpravidla v květnu a do svého pražského bytu se vracel až v září či říjnu. Kromě roku 1893, kdy pobýval v americkém Spillville, nevynechal jediné léto.

- Existuje celá řada mýtů spjatých s Dvořákovým životem i dílem. Legendou je prý i to, že k charakteristickému „hopsavému“ rytmu Humoresky ho inspirovala jízda vlakem. Tento rytmus ale používal Dvořák již dříve a opakovaně. Není také pravdou, že se na přání otce učil, a dokonce vyučil řezníkem. Ve třicátých letech 20. století se sice objevil Dvořákův výuční list, avšak zjevně šlo o podvrh, který měl posilovat příběh o skladatelově lidovém původu a založení. Je sice pravda, že se Dvořák narodil v místnosti mezi výčepem a tanečním sálem – jeho otec František, který byl poměrně úspěšným podnikatelem v řeznictví a pohostinství, ho však dlouhodobě podporoval ve studiu hudby. Jako houslista a citerista byl synovi dokonce prvním hudebním učitelem.

Zdroj: Jana Bryndová, Magdalena Bičíková; za Památník Antonína Dvořáka