Záběr organizátorů byl opravdu široký, mezi osm desítek objektů, reprezentujících architekturu historickou, moderní, ale i ryze současnou se vešly třeba i Umělecká zahrada připomínající sochaře Karla Nováka pod Nuselským mostem, téměř zapomenutý evangelický hřbitov ve Strašnicích a dokonce i nejstarší a největší kolesový parník na Vltavě, nesoucí dnes jméno Vyšehrad.

S redakčním objektivem jsme si k návštěvě vybrali dnes běžně zcela nepřístupný neoklasicistní Palác Desfours, kde deseti až patnáctičlenným skupinám návštěvníků nabízel fundovaný výklad průvodce Martin Bělohradský. Bývalý obytný dům palácového typu stojí v Praze na Novém Městě v ulici Na Florenci. Objekt, vynikající zejména výzdobou v interiéru, je od roku 1980 kulturní památkou.

Na koleje se během bouře sesunula část svahu. Provoz na trati Praha, Veleslavín - Praha, Masarykovo nádraží tak byl přerušen
Českem se prohnaly silné bouřky. V Praze se na koleje sesunula část svahu

Mezi jinými návštěvníky byla i studentka architektury z Bratislavy. „Z programu Open House jsem si vybrala právě tento palác, bude se rekonstruovat a chtěla jsem ho vidět ještě v současném stavu,“ přiblížila čtyřiadvacetiletá Alexandra Šiková. „Jako budoucí architektka měla hned jasno kam zamíří,“ dodala s úsměvem její kamarádka Patricia Hochelová.

Zámek Libeň během akce Open House Praha 2021.
Běžně nepřístupné pražské budovy můžete navštívit v rámci Open House Praha

8. ročník festivalu Open House Praha se uskuteční 16.–22. května 2022. A pomoci s jeho organizací můžete i vy, ať už jako dobrovolníci, nebo tím, že organizátory upozorníte na další zajímavý objekt, který by si zasloužil v rámci festivalu zpřístupnit. Všechny podstatné informace najdete na stránkách Open House Praha.

Palác Desfours
Trojpatrový řadový nárožní dům s dvěma patry klenutých sklepů byl postaven na pozemku dřívější zahrady Václava Teisingera (1758–1831) v letech 1845–1847, architektem byl Josef Kranner. Ještě jako rozestavěný ho od podnikatele Alberta Kleina von Wiesenberg v roce 1847 koupil šlechtic Franz Desfours-Walderode a výsledkem jeho zásahu do projektu byla zejména bohatá vnitřní výzdoba v některých částech domu. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíř Karel Nacovský a sochař a štukatér Ferdinand Pischelt. Část domu sloužila jako sídlo majitele při jeho pobytu v Praze, část sloužila jako nájemní dům. V zahradě u domu byl postaven novorenesanční skleník s kupolí. Marie Anna, vdova po Franzovi Desfours-Walderodovi, dům v roce 1878 prodala. V roce 1951 byl zbourán skleník v zahradě, v roce 1983 bylo zbořeno západní křídlo paláce kvůli výstavbě tiskárny Rudého práva. Od 90. let 20. století je objekt prázdný a v zanedbaném stavu. V roce 1983 se dokonce uvažovalo o demolici celého objektu v souvislosti s plánovanou výstavbou magistrály. V roce 1995 byl palác převeden do vlastnictví hlavního města Prahy, správa města však pro něj nenašla využití. Podle studie z roku 2016 by dům mohl být využit pro potřeby nedalekého Muzea hl. m. Prahy. O převodu objektu pod muzeum rozhodli pražští radní v červenci 2020. /zdroj: Wikipedie/