"Byl to herec, který mimořádně dobře uměl ztvárnit složité charaktery jak groteskními prostředky, tak i naprostou autenticitou. On měl vždycky vespod svého hraní smutek kombinovaný s lišáckým pohledem. Kromě toho to byl vynikající kolega, pokorný umělec a skvělý člověk," řekl před začátkem obřadu jeden z příchozích, ředitel Národního divadla Jan Burian.
Herečka Taťjana Medvecká ve své smuteční řeči vzpomínala na Somra s dojetím jako na skvělého kolegu i svůj vzor. "Měla jsem ho jako předobraz ideálního hereckého partnera. Byl to pan herec, který dokázal zaplnit prostor a přesvědčit vás o čemkoliv," uvedla.
Z herců přišli například Jiří Bartoška, Eliška Balzerová, Igor Chmela, Barbora Hrzánová nebo Jan Kačer. V záplavě květin pod katafalkem byly také věnce, které zaslaly například ministerstvo kultury, divadlo Viola, Národní divadlo, Česká televize, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary nebo Český rozhlas.
Vzpomínali herečtí kolegové i zpěvák
Krátkou lidovou píseň věnoval Somrovi také Jiří Pavlica, který stojí v čele hudebního souboru Hradišťan. Ani on, stejně jako řada přítomných, neskrýval slzy. "S Josefem Somrem jsem často vystupoval. Byl to vynikající člověk, který byl v soukromém životě velmi plachý, což se paradoxně příliš neslučuje s hereckou profesí," vzpomínal.
Somr během své kariéry postupně prošel divadelními scénami v Brně a Pardubicích. V roce 1965 se stal členem pražského Činoherního klubu, kde hrál pod režijním vedením Ladislava Smočka (Piknik), Jiřího Menzela (Mandragora) či Jana Kačera (Zločin a trest nebo Revizor). V roce 1978 využil nabídky, kterou mu z Národního divadla poslal Miroslav Macháček. Na první české scéně ztvárnil například Maršála v Čapkově Bílé nemoci, Kláska v Jiráskově Lucerně nebo Kunze v Krobotově nastudování Roku na vsi bratří Mrštíků.
Vedle toho ztvárnil více než 170 postav ve filmech, jeho zřejmě nejznámější rolí je výpravčí Hubička, lišácký svůdník z oscarových Ostře sledovaných vlaků Jiřího Menzela. Nesmazatelnou stopu zanechal Somr i na televizní obrazovce. Získal Českého lva za přínos kinematografii a Cenu Thálie za celoživotní mistrovství.