Ne náhodou právě nyní. „V prosinci si připomínáme 150 let od Kotěrova narození,“ upozornila Dlouhá na kulaté výročí. S poznámkou, že za architektonickými skvosty, na kterých se podepsala jeho ruka, je možné vyrazit třeba do Ratboře na Kolínsku, Roztok a Černošic na Praze-západ, Králova Dvora u Berouna i k Sedlčanům v příbramském okrese. „Mnohá díla si lze prohlédnout pouze zpoza plotu, nic to ovšem nemění na jejich velikosti a důležitosti,“ poznamenala Dlouhá.
Od zámků přes dělnickou kolonii až k hrobkám
Architekt mezinárodního významu se narodil 18. prosince 1871 a navrhl řadu inovativních vil zejména v Praze. Stavěl ale i na různých místech středních Čech. Například v Ratboři pracoval na dvou velmi honosných vilách. Navrhl je pro rodinu cukrovarníků Mandelíkových, pro něž nově postavil vilu známou jako Nový zámek či Chateau Kotěra – tak se nazývá hotel s prvorepublikovou atmosférou, který zde nyní sídlí.
Upravil i sousední Starý zámek, když moderní přístavbou vytvořil architektonicky zcela ojedinělé dílo, patřící k nejodvážnějším počinům na českém venkově. „Tento zámek si návštěvníci mohou v současné době prohlédnout pouze zvenčí zpoza plotu; jeho interiér čeká na opravu,“ poznamenala Dlouhá. Připomíná, že v nedalekém Kolíně lze Kotěrovy práce najít hřbitovech: na náhrobcích Arnošta Mandelíka a majitele kolínského závodu na výrobu obuvi Zikmunda Feldmanna. Jeho žák František Janda je autorem kolínské rozhledny Vodárna.
V Příbrami se Kotěra podílel třeba na návrhu památníku připomínající oběti první světové války (pomníku Svobody poblíž Zámečku-Ernestina). U Sedlčan v obci Červený Hrádek stojí stejnojmenný zámek, kterému současnou podobu vtiskl již na konci 19. století také právě Kotěra. Přístupný je jeho přilehlý park. Architekt zde pracoval pro zámeckého pána Johanna Mladotu von Solopisk – a jeho dílem je tu i rodinná hrobka Mladotů v Kosově Hoře.
Zcela jiné zaměření měla Kotěrova práce v Králově Dvoře, který byl tehdy stejně jako sousední Beroun významným průmyslovým centrem: projektoval tam dělnickou kolonii v oblasti Jungmannovy ulice, jejíž součástí byly úřednické domy, závodní hotel, nemocnice a další související objekty. Pracoval i v nedalekých Chrustenicích, kde je svědectvím šíře jeho záběru Götzova vila.
Stavba při cestě k Chrustenické šachtě, vybudovaná pro významného úředníka důlního revíru, zaujme nejen asymetrickou dispozicí, ale i kontrastem použitých materiálů: režné cihelné zdivo v přízemí architekt spojil s kombinací dřeva a omítky ve štítech; nepřehlédnutelný je trojúhelníkový štít v průčelí s folklorizujícím motivem lomenice. Úřednický dům postavil Kotěra také v nedalekých Nučicích.
Stranou pozornosti nenechával ani významné vilové lokality v okolí Prahy. V Roztokách zaujal současníky třeba letním domem rodiny Peterkových s plochou střechou, což v době jeho vzniku byl prvek budící nejenom pozornost, ale i vášně. Kotěrových stavebních stop zde však lze najít více. Stejně jako v Černošicích, kde pozornosti zájemců o krásu zazděnou do budov Dlouhá doporučuje Fröhlichovu letní vilu a vilu Emila Kratochvíla. Zmínit lze i vilu nakladatele Jana Štence ve Všenorech.
Výlet na místa, kde nepotkáte davy
„Výlet za architektonickými skvosty Jana Kotěry ve středních Čechách je vhodný hlavně pro obdivovatele promyšlené architektury a pro ty, kteří rádi objevují málo známá místa,“ připomněla, že jde o místa, kde návštěvník většinou nepotkává davy.
Přikyvuje i projektová manažerka Středočeské centrály cestovního ruchu Karolína Kratochvílová. Stojí prý za to vypravit se i tam, kde se zájemce může jen koukat přes plot. „I tak si návštěvník uvědomí architektovu velikost – a dost možná začne pociťovat větší hrdost na to, jaké skvosty ve středních Čechách máme,“ míní.