Jak se tenhle projekt zrodil, vysvětlil Deníku Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Vše vlastně začalo v roce 2018, kdy žáci poprvé navštívili pastviny, které v oblasti Radotínského údolí provozuje ČSOP – Pozemkový spolek Pražská pastvina kvůli obnově cenných stepí.

Chýnickým směrem se ale žáci vydávají z Prahy častěji. Škola zde totiž také vytváří vlastní „farmu“ na pozemku při Radotínském potoku, který jí dal k dispozici její bývalý pedagog. Práce se zapojením dětí i rodičů zde začaly odstraněním náletových dřevin, vytvořením záhonů, kompostu, založením sadu a vybudováním přístřešku pro kozy i s ohradníkem, ale plány počítají s dalším rozvojem. Vedle hospodaření v souladu s přírodou, k němuž patří právě i chov koz nebo včel, se zde děti věnují třeba sledování výskytu druhů – nebo se hodně dozvědí o podpoře hmyzu a dutinových ptáků.

Nápad vybudovat tůň se zrodil v roce 2020 – přičemž školní koordinátorka ekologické výchovy Věra Konůpková připomíná, jak je důležité, aby se pro věc nadchly samotné děti. Právě to se stalo hned na počátku, kdy se parta kluků pustila do kopání pomocí rýčů. „Vznikla však velmi malá tůňka; bylo jasné, že k vybudování plnohodnotné tůně tudy cesta nevede. A tak se projekt překlopil do další fáze,“ připomněla Konůpková, že školáci začali pod vedením dospělých zajišťovat a řešit vše, co je zapotřebí z vybudování „opravdové“ tůně.

Na tom, jak by měla vypadat, se domlouvali jak mezi sebou, tak s odborníky, vyzkoušeli si jednání s majitelem pozemku… A ovšem – bylo třeba sehnat peníze. Vše se podařilo díky spolupráci s ČSOP a Nadačním fondem Veolia. „Nyní je tůň již hotová a očekává první obojživelníky; žáci už se těší na jejich pozorování. V předjaří ještě v okolí dosadíme několik hlavatých vrb,“ přiblížila Konůpková, že práce lidí je téměř dokončena – a nyní se děti těší, že uvidí, jak se dílo stává součástí přírody.

„Školní tůň patří sice rozsahem k drobnějším projektům, má jen zhruba 50 metrů čtverečních, ale právě propojením se školní výukou patří k projektům velmi významným,“ poznamenala ředitelka nadačního fondu Vendula Valentová.

Přikyvuje i Jan Moravec z ČSOP, když zdůrazňuje, že ekologická výchova patří přímo do přírody. „O mokřadu se mají děti dozvídat na mokřadu; ne v knihách nebo u počítače. A pokud ho samy pomohou vybudovat od A do Z, pochopí vše v souvislostech mnohem lépe, než kdyby o tom stokrát slyšely,“ chválí. „Proto se do podobných projektů velmi rádi zapojíme,“ doplnil.