Je to tak, potvrdila Deníku starostka Mnichovic Petra Pecková (Mnichovice – město NVS). Ta se nyní v rámci příprav na výstavbu školní jídelny chystá zjišťovat, zda by se na vytvoření zelené střechy dala získat nějaká dotace (a jaké jsou kolem toho „vychytávky“). „Šli bychom ale do toho i bez dotace; dělali bychom to i za své peníze,“ řekla Deníku. Dosavadní zkušenosti jsou prý jednoznačné: je to krok správným směrem.

Příjemný výhled z oken

Zelené střechy vytvořili v Mnichovicích už loni v létě, a to na budově tělocvičny a šaten základní školy. „Chtěli jsme, aby vyžadovaly minimální údržbu, proto jsme zvolili sukulenty a netřesky,“ vysvětlila Pecková, proč nevyhrály třeba trávy. S tím, že rostliny ani nebylo třeba zalévat; stačily srážky. Péče tak spočívala jen v potřebě vyplít pár bodláků.

Jak se střešní vegetaci daří, je dobře vidět nejen při pohledu z okolních domů, jejichž obyvatelům vylepšuje výhled z oken, ale i z vyšších pater školy. Nad šatnami už se pěkně rozrůstá – i když podle dodavatele to ještě není konečná podoba. „Píšou, že to trvá až tři roky, než se rozrostou tak, že se spojí,“ upozornila starostka, že je třeba ještě počkat. Trochu složitější je to prý na střeše tělocvičny: tam pěkně vzrůstá jen část. Asi na jedné třetině se původní sadba neujala – přičemž o příčině lze jen spekulovat. Je snad na vině slunce – nebo by to mohli být třeba ptáci, kteří rostlinky vytahali? Náprava by však neměla být složitá; žádné náročné sázení se nechystá. Dodavatelská firma připraví řízky, jimiž se plocha s připraveným substrátem „posype“ – a zbytek už bude na přírodě.

Vliv na budovu i okolí

Navzdory komplikaci mohou být Mnichovičtí spokojeni, míní starostka, podle jejíchž slov je taková střecha sice dražší, ale vyplatí se. Byť zatím oceňuje především pohledovou stránku věci. Jak moc přispívá k ochlazování budovy i jejího sousedství, prý zatím vyhodnotit nedokáže – byť z logiky věci to vyplývá: zelená střecha částečně izoluje a vypařující se voda má vliv na okolí.

Laický odhad potvrzuje Lukáš Ferkl, ředitel UCEEB neboli Univerzitního centra energeticky efektivních budov Českého vysokého učení technického. Zdůraznil, že želená střecha dokáže snížit teplotu skutečně výrazně – a mimo jiné také umí zpomalit nástup vody při bleskových srážkách. Rozhodně prý patří mezi možnosti, jak zmírnit dopady změn klimatu, zlepšit hospodaření s vodou a mikroklimatické podmínky ve městech a obcích. Podobně ostatně hovoří i zástupci firem, jež zelené střechy nabízejí třeba i pro rodinné domy. Přičemž zmiňují i další přednosti.

Podporu zeleným střechám vyslovil třeba i starosta Dolních Břežan Věslav Michalik (STAN), když se v pondělí na zasedání krajských zastupitelů projednávala aktualizace koncepce ochrany přírody a krajiny. „Mohli bychom dát podmínku na schvalování hal: že musí mít zelenou střechu, aby zadržovaly vodu a neodváděly ji do povodí,“ poznamenal.

Výhody zelených střech
- Vylepšení vzhledu budov i celých uličních celků, vytváření prostoru pro drobné živočichy
- Zlepšení tepelně izolačních vlastností – v létě zamezuje přehřívání a v zimě úniku tepla (a tudíž vede ke snížení tepelných výkyvů v interiérech)
- Posílení zvukově izolačních vlastností střechy
- Schopnost zadržet významný podíl vodních srážek: třetinu až polovinu
- Zlepšení mikroklimatu; zeleň také působí jako přirozený filtr ovzduší, protože zachycuje prach a škodliviny
- Provedení střechy a jejích izolací pro ozelenění v kombinaci s ochranou před mechanickým poškozením (například kroupami) a UV zářením i dalšími vlivy počasí prodlužuje životnost střešního pláště i konstrukce

Zdroj: argumenty firem nabízejících zelené střechy