Naznačují to alespoň údaje o výši průměrné hrubé měsíční nominální mzdy, které v pondělí 5. září zveřejnil Český statistický úřad. Leckomu se nad těmito částkami zatočí hlava: v Praze 49 221 Kč (s meziročním nárůstem o 2663 Kč), ve Středočeském kraji 41 825 Kč (se zvýšením o 2095 Kč) a celorepublikově 40 086 Kč (proti loňsku plus 1696 Kč). „Výší průměrné mzdy se kraj řadil na druhé místo za hlavní město Prahu a nad celorepublikový průměr,“ konstatovala Iva Šnejdová z oddělení informačních služeb středočeské správy Českého statistického úřadu. „Na opačném konci žebříčku stál s nejnižší hrubou průměrnou mzdou kraj Karlovarský: 34 725 Kč,“ nabídla souvislosti.

Hotová výzdoba Ďolíčku.
Video, foto: Zeď v Ďolíčku je hotová. Nepřekvapí, že její barva je zeleno-bílá

Vypočtená průměrná mzda je nicméně pouze statistická veličina, která nevychází ze skutečných výplat reálných osob. Dlouhodobě platí, že zhruba dvě třetiny lidí na ni nedosáhnou – a spousta jich nemá ani takové štěstí, že by se alespoň přiblížili na dohled.

Tento „průměr“ se počítá se jako podíl sumy peněz určených k vyplacení na mzdách (včetně příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy a podobně) a počtu zaměstnanců s přepočtem na celé pracovní úvazky. S konkrétními lidmi, k nimž peníze míří, tedy nakonec tato čísla něco společného mají. Je ale pravdou, že i poměrně nevelký počet vysoce nadstandardních odměn dokáže s výsledkem pěkně „zacvičit“.

Mimochodem – úvazků proti loňsku výrazně přibylo hlavně v Praze. Letošních 850,9 tisíce zahrnutých pod hlavní město je o 27,3 tisíce více než před rokem. Ve středních Čechách se jednalo o 417,5 tisíce přepočtených zaměstnanců s meziročním navýšením o 6,7 tisíce. V celostátním měřítku se jednalo o 4025,2 tisíce, tedy o čtyři miliony – a celkový nárůst o 49,9 tisíce ukazuje, že v rámci republiky došlo k navýšení převážně v metropoli a jejím okolí. Výjimku ještě představuje Jihomoravský kraj s Brnem s meziročním navýšením o 7,1 tisíce (a celkovým počtem 467 tisíc). K územnímu třídění statistici vysvětlují, že vychází z místa skutečného pracoviště zaměstnanců – tedy „pracovištní metody“.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

Takzvaná reálná mzda, tedy vyčíslení toho, co si lidé za svou výplatu mohou koupit, se však propadla, a to poměrně citelným způsobem: po zahrnutí inflace o 9,8 procenta. Hodnota každé stovky se tedy během uplynulých 12 měsíců scvrkla o desetikačku, přičemž propad je to ve srovnání s okolními zeměmi rekordní. Třeba Slovákům i Němcům se reálné mzdy podle analýzy společnosti XTB za poslední rok propadly „jen“ o 1,4 procenta, Rakušanům o 1,8 a třeba Polákům o 2,2. Dá se očekávat, že občané mohou mít tendenci sdělit politikům, co si o tom myslí, v rámci shromáždění na náměstích.