Od začátku letošního roku platí nová pravidla obrany proti agresivně se šířícím nepůvodním druhům, které jsou uvedeny na takzvaném unijním seznamu. Aktuálně je to šestatřicet rostlin, mezi které patří například bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá nebo pajasan žláznatý. Tyto rostliny se běžně šíří kolem silnic a chodníků.

Nákladná obrana

Náklady na regulaci invazních nepůvodních druhů, rostlin i živočichů jsou vysoké. „Jsou nejen rizikem pro naši přírodu, ale způsobují i citelné finanční škody, v některých případech ohrožují lidské zdraví. Náklady na jejich účinnou regulaci se jen u nás odhadují na více než 250 milionů korun ročně,“ říká ministryně životního prostředí (MŽP) Anna Hubáčková.

V případě pajasanů žláznatých je jedním z hlavních ohnisek výskytu právě Praha a střední Čechy. Jde o rychle rostoucí dřevinu, která dokáže prorůstáním kořenů narušit stavby a dopravní infrastrukturu. Podle expertů je problém právě v tom, jak je odolná. V případě pokosení třeba dohromady s trávou se na stejném místě ve stejné, případně příští sezoně objeví ve větším množství. Listy a květy pajasanu navíc způsobují záněty kůže a jeho pyl je alergenní.

Pražská Technická správa komunikací (TSK) pro likvidaci pajasanu používá standardní postup. „Aby bylo ošetření účinné, je třeba mít plevel v délce zhruba od 3 do 5 centimetrů, proto dochází k sekání pomocí techniky. Stejný postup odstraňování plevele je aplikován i na územích ve správě některých městských částí, a jak jsme zjistili na základě konzultací, i na území dalších měst v Česku,“ vysvětluje mluvčí TSK Barbora Lišková.

U silnic i na mostech

Problémy s pajasanem a dalšími agresivními druhy rostlin mají podle ní zejména ve středových dělicích pásech, při hranách vozovek a chodníků nebo ve spárách mostů. „Součástí našeho technologického postupu celoplošného odstranění plevele a náletových rostlin je kombinace mechanického odstranění a aplikace přípravku na likvidaci plevele,“ dodává Lišková.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

To ale podle expertů nestačí. „Odstranění pajasanu pouhým kácením, případně sečením výmladků, je neúčinné nebo spíše zcela kontraproduktivní. Strom totiž na pokácení reaguje bohatým zmlazením na pařezu, stejně jako z kořenů. Pokud nechceme pajasan pouze zmladit, je nutné použít herbicid,“ vysvětluje expert na problematiku Robert Stejskal, podle kterého se má herbicid vstříknout přímo do kmene po částečném stržení kůry a navrtání, není-li to možné, je nutné provést nátěr pařezů. Jeho účinnost je ale poměrně nízká.

Pokuta až milion

Metodiky MŽP existují, ale jejich dodržování je náročné a těžko vymahatelné. Specifický návrh zásad regulace pro pajasan žláznatý byl do 14. srpna v připomínkovém řízení, které bude ministerstvo nyní zpracovávat. V zákoně je ale už nyní část, která řešení přestupku upravuje. Právnické osobě hrozí za šíření invazních rostlin pokuta až milion korun.