To však nijak neoslabuje její hodnotu. Laureátem ceny, jež je udělována již od roku 2002, se stal vědec z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, majícího základnu na observatoři v Ondřejově, který rovněž působí na Univerzitě Karlově. V oboru prestižní ocenění obdržel za populárně naučnou astronomickou literaturu v tištěné i elektronické podobě, připomněl Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Připojila se i ředitelka havlíčkobrodského knižního veletrhu Markéta Hejkalová. „Považovala bych si za velkou čest, kdybych Michalu Švandovi mohla k letošní
poblahopřát na příštím, 31. Podzimním knižním veletrhu: 15. října 2021,“ vzkázala.

Nyní 40letý docent Švanda působí ve Slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a na Astronomickém ústavu MFF UK v Praze. „V roce 2012 získal Prémii Jana Friče – ocenění Astronomického ústavu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky. V roce 2014 obdržel Cenu Akademie věd pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce – za práci v oboru helioseismologie. V roce 2016 byl oceněn Cenou předsedy AV ČR a Nadačního fondu Neuron za významný přínos v popularizaci astronomie,“ připomněl Suchan, že laureát je držitelem i dalších významných ocenění.

„Věřím, že komunikace s nejširší veřejností by měla být podstatnou součástí vědecké práce,“ vysvětlil Švanda, proč se nemíní omezovat na kontakty s kolegy z vědecké sféry a se studenty. V tom mu podle jeho slov napomáhá fakt, že vesmír má v sobě nádech tajuplnosti a romantiky – a moderní věda k tomu dokáže doplnit leckdy až překvapivé podrobnosti.

První články začal mladý Švanda zveřejňovat v druhé polovině 90. let minulého století ve zpravodaji Amatérské přehlídky oblohy „Bílý trpaslík“. Později se sám významně podílel na jeho vydávání.

„Aktivně přispíval na web Instantních astronomických novin – a v současné době píše populární články do časopisů Astropis (byl také členem redakční rady) a Tajemství vesmíru,“ připomněl Suchan.

Byť hlavní náplň jeho vědecké práce představuje sluneční a plazmová fyzika, je Švanda autorem nejen dvou populárně naučných knih o naší hvězdě (Slunce a Slunce dalekohledem), ale i spoluautorem revidovaného vydání knihy Planety. A rozjel unikátní projekt pravidelné popularizace vědeckých výsledků kolegů z ondřejovské observatoře, který od roku 2014 dosáhl neuvěřitelných 174 pokračování.

Známá jsou i jeho vystoupení v rozhlase a televizi, pozoruhodná schopností složité záležitosti zprostředkovat srozumitelně i laikům – a posluchači ho znají rovněž z přednášek v hvězdárnách, planetáriích nebo v astronomických kroužcích. „Jeho široká erudice pokrývá veškerou současnou astronomii a astrofyziku,“ oceňuje Suchan.

Zdroj: archiv ASU AV ČR