Cílem této akce bylo zefektivnit zadržování vody na vybraných lokalitách a podpořit tak rozmnožování několika druhů obojživelníklů i dalších na vodu vázaných organismů.
Na místě srazu se objevilo kolem dvaceti nadšených brigádníků, kteří se chopili nářadí a podle pokynů zoologa Davida Fischera a pracovnice Správy CHKO Brdy Jany Fischerové během pár hodin zbudovali několik mělkých lesních tůněk a drobnými úpravami změnili zatopené vyježděné koleje od lesnické techniky a odvodňovací příkop v ideální stanoviště pro vývoj larev čolků a mloků.
Po skončení úpravy tůněk šli zájemci s členy Správy CHKO Brdy zastoupené také vedoucím Bohumilem Fišerem a vedoucím polesí Rožmitál Arcibiskupství pražského Josefem Hrdinou na procházku po lese. Polesný Josef Hrdina je seznámil s aktuální situací ohledně kůrovce v Brdech, jak se před ním chrání a obecně o hospodaření v lesích pod správou Arcibiskupství pražského.
„Situace s kůrovcem není úplně dobrá. Chtěl jsem, abychom zvýšili počet venkovních pracovníků, kteří budou mít větší šanci najít případné zdroje, ze kterých by se nám mohl brouk šířit, což jsou vývraty, zlomy a další,“ popsal polesný přijatá opatření. A pokračoval: „Není to taková tragédie, ale musíme tomu věnovat zvýšenou pozornost, protože se množí geometrickou řadou.“
O tom, že polesný Josef Hrdina opravdu ví, o čem mluví, když vypráví o hospodaření v lese, svědčí ocenění, které dostal spolu s Karlem Štíchou z rukou ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Františka Pelce. Rožmitálské polesí s Josefem Hrdinou v čele se dokázalo prosadit v silné konkurenci dvaceti dalších nominovaných kandidátů na ocenění a prokázalo tak, že lze skloubit ochranu přírody i hospodářské využití lesů.
Lesníci Arcibiskupství upřednostňují přírodě blízké a šetrné hospodářské postupy. Výběrem jednotlivých stromů rozvolňují zápojení porostů a vytváří vhodné podmínky pro vznik přirozené obnovy, které tam, kde je to možné, využívají přednostně.
Pro zajištění odpovídajícího podílu melioračních a zpevňujících dřevin používají jako východiska případné mezery a světliny v obnovovaných porostech nebo maloplošná holá místa. Jsou tak vytvořeny vhodné podmínky pro vnesení melioračních a zpevňujících dřevin. Nejčastěji se jedná o buk a jedli, ale v závislosti na lesním typu a podmínkám stanoviště vysazují i jiné, konkrétnímu stanovišti odpovídající druhy.
Jejich způsob těžby dřeva Josef Hrdina vysvětluje velmi názorně takto: „ Sedlák také nevybije celý chlév prasat najednou, protože je jim zrovna deset měsíců, ale k porážce vybírá jen ty, co již mají jateční váhu, případně ty s kýlou. Tak i my v lese hodnotíme jednotlivé stromy, zda jsou již zralé k těžbě či nikoliv.“
Hráči geocachingu společně se Správou CHKO Brdy stále hledají další možnosti, jak by mohli pomoci Brdům, následovat budou další akce, na kterých ve spolupráci s vlastníky lesa budou pomáhat.
Ohledně úspěchu víkendové akce se vyjádřil organizátor ze strany keškařů Adam Hauner: „Přátelé se radují z hmatatelné pomoci obojživelníkům, protože narazit v současnosti na čolka či mloka je vzácná radost. Věříme, že provedené úpravy místním populacím pomohou. Jako spoluorganizátora mě těší, že jsme v Polesí Rožmitál starajícím se o lesy Arcibiskupství pražského našli vstřícného partnera. Očekávám, že se v lesích pod Třemšínem sejdeme nad podobnými úpravami znovu. Je opravdu potěšující vidět, že lze dobrovolnicky dělat drobné zásahy pomáhající přírodě, které nejsou v kolizi s lesním hospodařením.“
Akci velmi ocenil i zoolog David Fischer: „Jsem nadšen jak ze skutečnosti, kolik lidí je ve svém volném čase ochotno pomáhat při ochraně přírody, tak z toho, jak výborného partnera se podařilo nalézt ve vlastníkovi zdejších lesů, zastoupeném Josefem Hrdinou, se kterým jsme konkrétní opatření připravovali. Na tomto případě se jasně ukazuje, jak snadné je najít společnou řeč lesníků a ochranářů – stačí jen chtít. Všem zúčastněným bych chtěl na tomto místě poděkovat.“
